Historie:

O tom, kdo byl prvním autorem tohoto žánru se vedou různé teorie. Jisté je, že mezi prvními průkopníky byla Mary Shelleyová s dílem Frankenstein a Edgar Allan Poe se svými povídkami. Dalšími pokračovateli byl nepochybně Jules Verne a jeho současník Herbert George Wells. Jules Verne psal svá díla spíše pro mládež, ale i přes nekomplikovnost tvorby a prostotu příběhů předpověděl množství budoucích vynálezů a událostí. Herbert George Wells se zabýval se svou Válkou světů problémem budoucí evoluce člověka a různých katastrofických vizí. Českým nejúspěšnějším autorem byl Karel Čapek, tvůrce slova „robot“, které bylo převzato a je dodnes používáno po celém světě.
Ve 30. letech 19.století začaly vznikat první organizace podporující tento žánr, toto období je často nazýváno jako „Zlatý věk vědecko-fantastické literatury“. Nejlepší podmínky a také nejvíce autorů se v této době objevilo ve Spojených Státech Amerických. Američtí autoři se spolčovali do různých skupin a v první polovině 20.století se vzájemně podporovali a společně se probojovávali.
Druhá světová válka uvolnila poptávku po zábavné literatuře a s ní i po sci-fi . Tyto impulsy byly energií, která dala podnět ke vzniku příliš mnoha vědecko-fantastických časopisů, které většinou do roka zkrachovaly. Stoupl i zájem nakladatelů, takže se sf-literatura stala pravidelnou součástí knižního trhu. Koncem padesátých let následovala spousta revolučních proměn, jimiž bylo myšlení lidí ovlivňováno ve stále širším rozsahu. Věda i společnost se začaly zajímat o vědy jako je například kybernetika (=vědní obor zabývající se obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích i živých organismech.), která nahrazuje práci lidských mozků. V této době se vědecko-fantastická literatura dělí na 3 hlavní směry : fantasy (pohádky z jiných světů), Sci-fi (založeno na vědeckého výzkumu techniky), Kyber-punk (člověk v budoucím světě, stimulován kybernetickými součástmi v těle). V šedesátých letech vzniká v Anglii skupina autorů nazývající svůj styl „New Wave (1965). Tito autoři zastávají názor, že „spisovatel musí psát především pro svoji generaci“. Od té doby vzniklo spousta větví vycházejících z tohoto žánru. Dalo by se řici, že sci-fi, jako taková, je méně populární než některé její odnošky(tohle slovo asi neexistuje..nevim jak to napsat.