Divadlo ve dvacátých letech

promyšlenější organizace českých představení na scéně Stavov. div.
profesionální herecký sbor pod vedením dramaturga Jana Nepomuka Štěpánka
náměty z minulosti – rytířské hry nízké umělecké úrovně, historická dramata z národ. dějin
veselohry ze současnosti
Jan Nepomuk Štěpánek (1783 – 1844)
veselohry, situační komedie (Čech a Němec)
hry historické (Obležení Prahy od Švédů, Břetislav I., Český Achilles)
Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859)
historické hry Blaník, Jan za chrta dán
pohádkové motivy, hry ze současnosti
veselohry Divotvorný klobouk, Zlý jelen
Každý něco pro vlast – konverzační hra, satira na soudobou společnost
Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)
od r.1842 řídil česká představení na vedlejší scéně Stavovského divadla v Růžové ulici
dramata:
ze současného života (Pražský flamendr, Paličova dcera, Fidlovačka)
historické hry (Jan Hus, Kutnohorští havíři)
dramatické báchorky (Strakonický dudák, Jiříkovo vidění)
adaptace
Fidlovačka – píseň Kde domov můj? – slepý houslista Mareš (hudba – Fr. Škroup)
Kutnohorští havíři – první sociální drama
Strakonický dudák – dudák Švanda – vlastnosti čes. člověka
Drama od poloviny sedmdesátých let
Ve výběru her pro Prozatímní divadlo i letní scény (arény) převažovaly zábavné a konverzační hry, často s drsným humorem a komikou, nebo romantizující historické tragédie plné intrik, podivných tajemství, krevní msty, s andělskými nebo ďábelskými postavami apod.
Josef Jiří Kolář (1812 – 1896)
tragédie Pražský žid, historická hra Smiřičtí
František Věnceslav Jeřábek (1836 – 1893)
Služebník svého pána – tragédie, zachytil rozpor mezi prací a kapitálem
Syn člověka čili Prusové v Čechách roku 1757 – vztah mezi láskou k vlasti a k lidstvu
Emanuel Bozděch (1841 – 1889)
divadelní kritik a dramaturg, zmizel za záhadných okolností
historické veselohry Z doby kotiliónů, Zkouška státníkova, Světa pán v županu
historické tragédie Baron Goertz, Dobrodruzi