Giovanni Boccaccio (1313 – 1374)
- syn florentského kupce, vystudoval práva v Neapoli, většinu svého života strávil ve Florencii
 - snažil se vyjádřit své představy na čl., kritizoval humanismus
 - na rozdíl od renesance tvrdil, že čl. není dokonalý, snaží se vyjádřit všechny jeho dobré i špatné vlastnosti
 - dochází k úplnému odhalení lid. nitra. Zakladatel novodobé prózy
 - soubor sto novel Dekameron
 - rámcová novela – zasazeno do dějového rámce
 - soubor 100 novel
 - útěk deseti mladých lidí z Florencie před morem (tři muži, sedm dívek); cestou (čtrnáct dnů, ale v sobotu a v neděli si příběhy nevypráví) si vypravují příběhy. Zcela světská tematika (např. láska), kritika soudobých mravů, měšťanstva, chamtivosti duchovenstva, apod. Většinou jsou humorné, ukazuje jednání chytrých a nevěrných manželek, které přelstí své hloupé a žárlivé muže.
 - Překlady u nás již v 15. st. (Hynek z Poděbrad, Mikuláš Konáč z Hodiškova)
 
Francesco Petrarca (1304 – 1374)
- básník lásky a pozemského života (lyrická poezie)
 - znal se osobně s Karlem IV. (jednal s ním o politické pomoci Itálii, toužil po jejím sjednocení)
 - za svého života velmi ctěn a uznáván
 - syn notáře, byl podobně jako Dante vyhnán z Florencie do emigrace
 - vrací se k antickým motivům a tématům
 - snažil se sbírat antickou filosofii a na ní stavět
 - Laura se je ideálem ženy, která se stává slavnou v jeho básních, sonetech
 - byla ušlechtilá, ctnostná, krásná, ale není zbožštěná jako Beatricie, nikdy se s ní nesblížil
 - je nazýván otcem humanismu
 - politická báseň Má Itálie! – protestuje proti válkám, touží po sjednocení Itálie
 - sbírka Sonety Lauře (někdy označováno jako Zpěvník –Canzoniere)
 - 400 lyrických milostných básní opěvující Lauru
 - psychologicky hluboké vyjádření myšlenek, citů a nálad zamilovaného, který v lásce vidí pramen radosti i bolesti
 - forma: sonet (znělka) = lyrický žánr, má 14 veršů (4+4+3+3), pravidelný rým.
 





