21. ČESKÁ SAMIZDATOVÁ A EXILOVÁ LITERATURA PO ROCE 1948

1. Samizdatová vydavatelství a jejich význam, zakladatel edice Petlice – Ludvík Culík – jeho dílo. Po roce 1968 komunisty zakázaní a pro vládnoucí režim nežádoucí autoři publikovali neoficiálně: v polních podmínkách tzv. samizdatu vydávali tajně knihy a časopisy v malých nákladech. Často byl k dispozici jen psací stroj a kopírovací papír. Některé knihy vyšly po samizdatovém vydání i v exilu. Samizdatoví vydavatelé investovali do šíření neoficiální literatury mnoho energie i vlastních peněz. V samizdatu vycházela nejen díla žijících zakázaných českých spisovatelů, ale i překlady cizích děl nebo starší české spisy (které namohly vyjít oficiálně). V samizdatu nevycházela zdaleka jen literatura umělecká, ale i díla zaměřená na politiku a historii, vzpomínkové knihy atp. Neslavnější osobností českého samizdatu byl Ludvík Culík, který roku 1972 založil neoficiální edici Petlice. Z dalších samizdatových edic lze jmenovat například Edici Expedice, kterou od poloviny 70. let vedli manželé Olga a Václav Havlovi. V samizdatu vycházely i časopisy: dva nejslavnější se jmenovaly Vokno a Revolver revue.

Ludvík VACULÍK – byl dělníkem, vychovatelem, spisovatelem, novinářem, redaktorem.

• Dva tisíce slov – v červnu 1968 proslul jako autor tohoto známého textu, za který si vysloužil zákaz psaní. Hlavním tématem textu bylo odmítnutí dominantní komunistické strany a výzva k samostatné aktivitě.
• Sekyra – v této novele vzpomíná český novinář na mládí svého otce: nemajetného komunistického tesaře, který se svými idealistickými sny naráží na realitu. Je to kniha o ztrátě ideálů, o deziluzi.
• Morčata – román je příběhem o tom, kam až klesne člověk pod tlakem absurdního okolí. Hlavní postavou je řadový úředník, který pracuje v bance, kde se vykonávají nesmyslné úkony. Navíc v bance vládne atmosféra tajemného, nekonkrétního strachu. Hlavní hrdina chová doma morčata, která podrobuje různým experimentům. Mnohé pokusy jsou však pouhým mučením a hrdina knihy svým vlastnicko-sadistickým pudům zcela propadne. Postupně se ukazuje, že vztah mezi morčaty a bankovním úředníkem je vlastně totožný se vztahem společenského systému k úředníku samotnému.