4. Žena – spisovatelka v poválečné literatuře: a) oficiální, b) publikující mimo oficiální linii.
Z oficiální linie české poválečné literatury lze uvést například autorky historických románů (Jarmila Loukotková, Ludmila Vaňková) nebo detektivních próz (Eva Kačírková, Hana Prošková). Jarmila LOUKOTKOVÁ – je jednou z čtenářsky nejoblíbenějších autorek historické prózy.
- Není římského lidu a Spartakus – romány jsou věnovány období starověkého Říma
Z autorek publikujících mimo oficiální linii můžeme jmenovat: Eva KANTŮRKOVÁ – prozaička a novinářka.
- reportážní próza Přítelkyně z domu smutku pojednává o autorčině pobytu v ruzyňské věznici, kde strávila rok kvůli údajné souvislosti se zadrženým kamionem s českými knihami vydanými na Západě. Kantůrková zaznamenává životní příběhy spoluvězeňkyň a popisuje poměry v Ruzyni na počátku 80. let: v popředí jsou vzájemné vztahy uvnitř věznice
Lenka PROCHÁZKOVÁ – vstoupila do literatury oficiální až po roce 1989, předtím publikovala v samizdatu
- Oční kapky – protagonistku románu opustí milenec, otec jejího nemanželského dítěte,
a uteče do exilu. Mladou ženu posedne touha po pomstě, vymyslí naivní plán vraždy pomocí očních kapek a vydá se za nevěrným milencem ilegálně do západního Německa. Zde se octne v citové krizi, když je konfrontována se skutečností, v níž její svůdce žije.
Zdena SALIVAROVÁ – je spisovatelka a manželka Josefa Škvoreckého, s nímž odešla do emigrace.
- Honzlová – její nejslavnější román pojednává o osudech režimem pronásledované pražské rodiny v polovině 50. let. Totalitní doba a všechny její negativní rysy jsou líčeny velmi plasticky a věrohodně. Hlavní postavou a současně vypravěčkou románu je jednadvacetiletá Jana Honzlová
