4. Protispolečenští buřiči

Jako generace buřičů jsou označováni mladí spisovatelé, kteří navazovali na podněty České moderny, spojoval je bohémský způsob života, inklinace k anarchismu, protispolečenským náladám a projevům. V pozdější době se představitelé tzv. buřičské generace odklonili od svých negativních a anarchistických postojů a každý šel svou vlastní uměleckou cestou. Mezi protispolečenské buřiče se tradičně počítá tato šestice básníků:

Viktor DYK – byl básník, prozaik a dramatik, právník a politik. Novinář v Národních listech. Pro jeho dílo je typická ironie, sarkasmus, satira. Témata: oslava českého národa, kritika politiky. Z básnických děl jmenujme lyrická sbírku

• Milá sedmi loupežníků – o ženě, zrazující své milence, tematika vášně a žárlivosti

Jako prozaik proslul novelou:

• Krysař – šlo o zpracování staré německé pověsti, symbolický příběh tajemného krysaře se odehrává v městě Hammeln

Fráňa ŠRÁMEK – byl básník, prozaik a dramatik, v mládí ovlivněný anarchismem, dále do jeho díla výrazně zasáhl vitalismus (oslava života a přírody) a impresionismus (snaha slovy popisovat smyslové vjemy) V básnických sbírkách převažuje milostná a přírodní lyrika:

• Života bído, přec tě mám rád, nejslavnější sbírka Splav

Nejslavnějším Šrámkovým románem je:

• Stříbrný vítr – hlavním hrdinou je mladý dospívající student Jan Ratkin, který se nevyzná ve světě dospělých, prožívá první milostné zklamání a nakonec poznává, že život není jednoduchý a on s ním musí jako muž čestně zápasit (jde zde o tzv. lyrický román – děj není nejdůležitější, jde i o líčení pocitů, nálad a duševních pochodů hrdiny).

Ani v autorových divadelních hrách děj nedominuje: nejslavnější je drama o vztahu mladé a starší generace Měsíc nad řekou