2. Významní představitelé České moderny.

Ze západní Evropy pronikaly moderní umělecké směry. Mladí literáti vystupovali ostře proti všemu staršímu, v první řadě proti realismu a předchozím spisovatelským generacím. Předně odsuzovali lumírovce, kterým vyčítali zejména epigonství a kopírování cizích vzorů. Roku 1895 vydala skupina literátů, tzv. Manifest České moderny, ve kterém byl kladen důraz hlavně na uměleckou individualitu, vnitřní pravdu jedince a tvůrčí svobodu. Josef Svatopluk MACHAR – byl básník, kritik a novinář. Stal se hlavním představitelem a iniciátorem tzv. České moderny. Machar měl vždy velmi vyhraněné názory, byl nesmířlivý, odsuzoval některé starší autory 19. století. Psal jednak lyrické sbírky, jednak básně epické.

• Zde by měly kvést růže – epická sbírka je cyklem veršovaných povídek o trpkých osudech žen a dívek v soudobé společnosti, v nichž autor kritizuje nerovnoprávné postavení žen ve společnosti.
• Magdaléna – tragický příběh nevěstky, které se díky pokrytectví okolní společnosti nepodaří začít nový život

Antonín SOVA – byl český básník a prozaik. Trpěl těžkou míšní chorobou a i díky tomu byl velmi plachý a samotářský. Z moderních básnických směrů mu byly blízké dva: symbolismus a impresionismus. Sova je lyrický básník, dominuje u něj lyrika přírodní, intimní, meditativní a milostná.

• Květy intimních nálad a Z mého kraje – jeho impresionistické sbírky se tematicky zaměřují hlavně na přírodu, krajinomalbu
• Soucit a vzdor – ovlivněna symbolismem, v níž najdeme projevy protispolečenské revolty a nespokojenosti.

Otokar BŘEZINA – byl nejslavnějším představitelem symbolismu. Tento básník a esejista působil jako venkovský učitel. Stal se z něj člověk samotářský, zatrpklý a smutný (zásadní význam měla tragická událost, kdy mu v jednom týdnu zemřeli oba rodiče). Napsal pět básnických sbírek, např.:

• Tajemné dálky, Svítání na západě, Ruce