5. Význam sounáležitosti k slovanským národům, myšlenka slovanské vzájemnosti v díle Jana Kollára, slovenské národní obrození.

V období první poloviny 19. století probíhalo NO u několika slovanských národů. V souvislosti s tím získala velkou popularitu i vliv tzv. myšlenka slovanské vzájemnosti, zdůrazňující sounáležitost všech slovanských národů, podobnost jejich jazyků a nutnost všestranné spolupráce všech Slovanů. Jan KOLLÁR – básnický představitel myšlenky slovanské vzájemnosti.

• Slávy dcera /ukázka B/ – alegorická báseň o Slovanstvu, popis obrazné pouti slovanskými zeměmi. Slávy dcera má pět částí: Sála, Dunaj, Labe, Léthé (slovanské nebe), Acheron (slovanské peklo)

František Ladislav Čelakovský – slavista, který se od mládí věnoval studiu slovanských jazyků a slovanské lidové slovesnosti.

• Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých (obsahuje i první českou novodobou baladu Toman a lesní panna) – tvořil v duchu lidové poezie. Vlastní básně, které měly být formálně i tematicky ohlasem lidové slovesnost

Slovenské národní obrození – vrcholilo ve 40. letech 19. století, cílem bylo vytvoření spisovné slovenštiny a rozvoj slovensky psané literatury. Až do období slovenského NO se v písemných projevech na Slovensku užívala čeština. Ĺudovít ŠTÚR – hlavní představitel slovenského NO. Vytvořil na základě středoslovenského nářečí tzv. štúrovštinu, která je základem dnešní spisovné slovenštiny. Janko KRÁĽ – nejslavnější slovenský romantický básník Ján MATÚŠKA – vlastenecká píseň Nad Tatrou sa blýska