5. LITERATURA NÁRODNÍHO OBROZENÍ

1. Podmínky vzniku NO, jeho časová období a charakter jednotlivých fází. Pojmem národní obrození se nejčastěji označuje proces formování novodobého (českého) národa a položení základů novodobé (české) kultury. České národní obrození začíná v 70. letech 18. století a končí ve 20. až 30. letech 19. století Podmínky vzniku NO připravovala vláda dvou osvícených panovnických osobností: Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Nejzásadnější význam měly dva patenty Josefa II. z roku 1781: toleranční patent (povoloval náboženskou svobodu) a patent o zrušení nevolnictví (lidé z venkova se mohli stěhovat do měst a dávat své děti na studie). Dále byl omezen cenzurní dozor a uskutečněna všeobecná školská reforma (uzákoněna povinná školní docházka, školství odňato církvi).

Nejčastěji se NO dělí na dvě fáze (dvě generace obrozenců): A. První fáze – je označována jako obranná a zahrnuje období od 70. let 18. století do počátku 19. století. Hlavní důraz byl v této fázi kladen na obranu českého jazyka a kultury před zapomněním, na studium českého jazyka, literatury a dějin. Josef Dobrovský (viz otázka 3) Václav Matěj Kramerius – slavný nakladatel, vydával české knihy a noviny, vlastnil slavné nakladatelství Česká expedice Antonín Jaroslav Puchmajer – básník, vůdčí osobnost rodící se novočeské poezie, vydavatel českých básnických almanachů /almanach = sborník prací, obvykle několika autorů/