Francouzká próza( Existencionalismus)

nový umělecký směr vycházející ze samotné existence člověka, vychází zcela ze ztráty jistot, ze ztráty víry v Boha (dopad 2.sv.válek, holocaustu, rasismu, použití at.bomby) -vychází ze základních principů 1)uznávaná je pouhá lidská existence člověka 2)existencionalisté vidí člověka ve světě opuštěného bohem) život=starost, protože člověk je na světě odsouzen k svobodě 3)život je pro člověka břímě a vysvobození nalezne ve svobodě, kterou však poznává až ve vyhrocených situacích(úzkost, smrt, strach) 4)člověk prožívá existenční starosti- prožitek strachu, úzkosti Jean Paul Sartre představitel francouzského existencionalismu, filozof, prozaik ,dramatik, odmítl NC, rozkladný vliv na společnost, zabývá se smyslem lids. existence a svobodou, člověk s stane tím, čím se učiní, zajímá se mezní situace v životě dílo:Zeď lidé trpí nedostatkem jistot( ztráta víry v Boha po 2.sv.válce, pocit úzkosti a absurdity Zedˇje symbolem oddělenosti lidí, nutí je uzavřít se do sebe, postavy se dostávají do krajních situací(jedině dohnaný do krajní situace projeví svůj charakter) -povídky jednotící prostor, uzavřené prostory(cely ,sklepy pokoje) Muž odsouzen k smrti, schovával jiného muže, nech prozradit, ke je, Jen z legrace řekl: na hřbitově“ on tam skutečně byl,-shoda absurdních náhod. Je smířen se smrtí. Přehlíží svojí osobnost -Sartre (filozofické ,abstraktní) x Albert Camus (dějové) -úryvek zachycující existencionalismus Satyra
„Ale neustále budily dojem, že už chtějí všeho zanechat a odstranit se. Unavené a staré dále nevlídně existovaly, protože byly příliš slabé ,aby mohly zemřít, protože smrt mohla přijít jen zvenčí.“
-typická je bezmocnost, vykořeněnost, pasivita , ohroženost, všudypřítomnost zla, vyžaduje aktivního čtenáře- dílo je k zamyšlení, nutí k zamyšlení, více abstraktní dílo, filozofické než Camus- více epik(dějovost, dílo nepočetné)