LADISLAV FUKS (1923 – 1994)

prozaik, autor psychologické prózy
zvláštní typ člověka – uzavřený, usměvavý, vlídný, celý život prožil sám, nikoho k sobě nepustil
psal zvláštní knihy – čtenáře zatíží (těžké, náročné), ne pro zábavu

Pan Theodor Mundstock
– románová prvotina s židovskou tématikou – míří proti diskriminaci člověka
tragická groteska, jejímž hrdinou je starý, osamělý žid, Theodor Mundstock, nenápadný úředníka, kt. očekává předvolání k transportu. Rozhodne se na transport připravit, vymyslí si metodu – jí co nejméně, spí na žehlícím prkně, cvičí rychlou chůzi s těžkým zavazadlem, dokonce trénuje vlastní smrt. Končí skutečnou smrtí – na cestě k seřadišti je sražen německým nákladním autem.
Mí černovlasí bratři
– černovlasí bratři jsou židovští spolužáci vypravěče, 14letého studenta, chlapce citově vnímavého, kt. musí za okupace přihlížet tragickým osudům svých kamarádů, aniž chápe smysl této nelidskosti – jakýmsi ztělesněním zla je tu profesor zeměpisu, český fašista, ale hlavně psychopat, kt. ve svých hodinách rafinovaně mučí své židovské žáky náznaky jejich příštích osudů
Variace pro temnou strunu
– autobiografický román o vztahu otce a syna Michala
– obraz psychicky osamělého dítěte, kt. chybí pocit, že ho má někdo rád
Spalovač mrtvol
– próza na hranici detektivky a psychologického hororu, zfilmováno Jurajem Herzem
motto: Největší lží ďábla je, když o sobě říká, že není