Vývoj české prózy od 70. let do současnosti

70. léta – do roku 1968
okupace sovětskými vojsky  báli se o Československo, mělo strategickou důležitost pro SSSR, moc si dovolovalo
duchovně jsou to léta 50.
všichni lidé, kt. se nějak poznamenali (komunisté) byli na tom zle
prezidentem byl zvolen Husák
dochází k emigracím
literatura se rozvíjí ve třech směrech:
a)oficiální – autoři psali to, co mohlo vyjít (pro socialistická), podléhá cenzuře, autoři jsou kovaní komunisté
Bohumil Hrabal
Ladislav Fuks – psal psychologickou prózu vyjadřující úzkost člověka ohroženého fašismem
Jan Kozák – typický prozaický spisovatel, kt. udělal kariéru, psal sociální témata
Ivan Skála – psal básně z lékařského prostředí
Václav Dušek – všímal si lidí na poklaji společnosti, romány: „Tuláci“, „Druhý dech“ (hl. postava je člen SSM)
b)samizdatová (ilegální – ineditní)
Vaculík se sám podílel na šíření tzv. neoficiální umělecké literatury
zakladatelem samizdatové nakladatelství Petlice
vybudoval své knihy a rukopisy autorů, kt. ho zajímaly
c)exilová
odešli a vydávali v cizině, 1968 odešel Škvorecký se svou ženou Zdenou Salivarovou do exilu
v Torontu založil nakladatelství Sixty-eight Publishers
80. léta
jsou stejná jako 70. léta i když dochází k mírnému uvolnění
CHARTA 77 prohlášení určitých požadavků
disidenti – podepsali chartu x antidisidenti komunisté je donutili podepsat antichartu
na konci 80. let nastupuje k moci v Rusku Gorbačov – uvolnění komunismu (proti KGB, armádě)
1989 – vychází vše bez cenzury, vznikla nová nakladatelství