Mastičkář
Podkoní a žák, žákovská literatura – satira Žákovská poezie Legendistika-Legenda o Sv.Prokopu, Legenda o sv.Kateřině- staročeské legendy trubadúrská literatura –Závišova píseň Pasionál Literatura v době Karla IV. cestopisy, životopisy, úřední spisy, drama, satira – Tristian a Isolda(Wagner) odborná a naučná literatura – slovníky pro univerzity Tkadleček, Pašije pražských židů, Vita Caroli, Majestas Carolina, Nová historie o svatém Václavu
Počátky našeho písemnictví jsou spojeny s šířením křesťanství na naše území. Věrozvěsty Konstantina a Metoděje přivedla na Moravu žádost knížete Rostislava z území dnešní Soluně, aby vytvořili jednotné písmo. Rostislav chtěl zabránit vlivu Francké říše. Pro svůj lid požadoval kázání v jejich jazyce. Chtěl, aby i obyčejní lidé rozuměli evangeliu, proto vytvořil K&M hlaholici. Konstantin s Metodějem přeložili společnou prací části bible a dalo se tedy kázat jazykem, kterému všichni rozuměli. Kázání K a M měly větší ohlas než knězů Francké říše, ale K a M se velice těžce prosazovali. Pomohl jim zejména přechod od latinského kázání na kázání v staroslověnštině(kázání také v latině, němčině). Dochovaly se zlomky jejich děl(kázání, náboženské knihy-Misál, Brevijář, právní zápisy-“Zákon sudnyj lidem”, překlady části bible- Proglas) K a M donuceni později pod nátlakem Francké říše obhájit svoje učení v Římě na koncilu. Papež povolil řeč a kázání v staroslověnštině. Metoděj je poté vězněn, obhajuje učení staroslověnštiny a po rozpadu Velké Moravy vyhnán (spolu s Konstantinem nebo už zemřel?) z Moravy. Metoděj se navrací do Soluně a umírá.
