symbolismus

• 80. léta ve Francii
• hlavní je symbol (= slovo, které má svůj význam, chce zdělit význam přenesený a ne věcný, snaží se vyjádřit vnitřní podstatu jevu – holubice = ne pták, ale symbol míru a naděje)
• reakce na realismus, naturalismus i impresionismus; vyjádření pomocí náznaků, symbolů, obrazných pojmenování; důraz na hudebnost verše; podmanivá působivost, snaha vsugerovat pocit; volný verš. Baudelaire, Verlaine, Rimbaud, Mallarmé; Březina, Sova, Hlaváček…

dekadence – z fr. décadence = úpadek ve společnosti

• motivy smrti, chorob, vše smutné
• zalíbení v náladách smutku, skepse, nudy, marnosti, opovržení životem; pocity rozkladu a smrti; záliba v šílenství a různých úchylkách, únik z reálného světa (těsný, úzký, nedokonalý) do světa snů, k mystice; úsilí o „čisté umění“ (lartpourlartismus – umění pro umění, smyslem není změnit svět, umění má smysl samo v sobě.) Verlaine, Mallarmé; Oscar Wilde; Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic…

Pozn.: Edgar Allan Poe (1809 – 1849) Je autor básně Havran (The Raven) – prožitek člověka v deliriu tremens, refrén never more.

1. FRANCIE

Tzv. prokletí básníci: ve své době nepochopeni (svou tvorbou a životním postojem pobuřovali měšťáckou morálku), ale otvírali cestu nové poezii Charles Baudelaire (1821 – 1867)

• Básník a překladatel; protiměšťácký postoj, bohémský život (ženy, alkohol, opium) v Paříži. Hledání harmonie, čistoty X skutečný svět; touha po kráse a jejím pravdivém, citlivém (až syrově otřesném) vyjádření; bohatá obrazotvornost, fantazie, lyrismus, vytříbená forma; cynismus a otevřenost pobuřuje měšťáky.
• Lyrická sbírka Květy zla – odsouzena z mravnost. důvodů k pokutě. Vyšla před Nerudovým Hřbitovním kvítím, starší než Neruda. Titul – spojení představy krásy a zla (oxymóron); provokující otevřenost, pobuřující cynismus – hledá krásu i v ošklivosti. Byl to skandál, spol. na to nebyla připravena.
• Např. b. Zdechlina (život X smrt; vliv klasicismu; srovnání krásy dívky se zdechlinou u cesty),
• Co povíš dnes večer (intimní zpověď, čistá lyrika; smutek, samota X touha po kráse),
• Vztahy (vztah člověka k přírodě). Přestože je Baudelaire revoluční v tematice, forma jeho básní je velmi přísná, sonet, čtyřverší, žádný volný verš. Objevit krásu v tom, co je líbivé, to dokáže každý, ale objevit krásu v tom, co je hnusné je úkol hodný umělce.
• je proti náboženství – vzpoury proti Bohu
• vytvořil kult ošklivé krásy, nenacházel dobro, tak se spojoval se zlem
• básně založené na kontrastu (např. láska a nevěra, touha po životě x smrti)
• důraz na smyslové jednání a hudebnost
• samostatná b. v próze Báseň o hašiši = ne básně, ale krátké prozaické útvary