Matka

• – jedná se o reakci na španělskou občanskou válku mezi fašisty a demokraty. Matka vede v dramatu dialogy a spory s mrtvými muži své rodiny (manžel padl v boji, protože nechtěl poskvrnit čest nesplněním špatného rozkazu, syn Ondra zemřel při zápase se zhoubnou nemocí, syn Jiří zahynul jako letec při pokusu o překonání výškového rekordu, dvojčata Petr a Kornel padli v občanské válce), naživu zůstává jen nejmladší syn Toni. Matka ztělesňuje prostou touhu žít, zachovat život jako nejzákladnější hodnotu. Toniho nechce pustit do boje proti agresorům, ale ve chvíli, kdy se dozvídá o zvěrstvech, jichž se dopouštějí i na dětech, mu sama vkládá do rukou zbraň.

Vladislav VANČURA – za okupace působil jako předseda spisovatelské sekce Výboru inteligence (součást Národního revolučního výboru spisovatelů) a za stanného práva byl zatčen gestapem
a zastřelen v Kobylisích. Jiří VOSKOVEC a Jan WERICH – působili jako herci a autoři v slavném Osvobozeném divadle již od 20. let. Zpočátku psali úsměvné frašky, divadelní hry plné slovního a situačního humoru, písniček, tance a kabaretních čísel. Nebezpečí fašismu však tvorbu V+W výrazně změnilo: došlo k politizaci her, které jasně varovaly před totalitním režimem, diktátory, politickými machinacemi, nacismem, Hitlerem. Z 30. let pocházejí například hry: Osel a stín, Kat a blázen, Těžká Barbora, Pěst na oko. Řadu těchto politicko satirických her zahájil roku 1932 Caesar:

• Caesar – vystupuje zde jako přihlouplý, stárnoucí ješita (s některými rysy italského diktátora Mussoliniho), římský senát byl karikaturou československého parlamentu.

Ani v době hrozícího nebezpečí však V+W nepřestávali rozdávat lidem humor: obhajovali demokracii a činorodý optimismus, vysmívali se opatrné ustrašenosti. Roku 1938 muselo Osvobozené divadlo kvůli úřednímu zákazu svou činnost ukončit: roku 1939 V+W emigrovali do USA, kde strávili celou válku.