2. Obraz fašismu a mnichovské zrady v dílech básníků (Neumann, Nezval, Hora, Halas, Seifert a další).

Spisovatelé (básníci) reagovali ve svých dílech na fašismus, Mnichovskou zradu a okupaci ve dvou rovinách: jednak vyjadřovali pocity strachu, zmaru, zklamání, beznaděje a ohrožení, jednak se snažili čtenářům dodávat odvahu, naději a víru v dočasnost tísnivých poměrů, ve velikost a nezničitelnost českého národa (často proto připomínali slavné osobnosti a významná období našich dějin). Stanislav Kostka NEUMANN – ve své sbírce Bezedný rok apeloval na rovnou páteř a víru ve svobodu. Vítězslav NEZVAL – vytvořil sbírku Matka naděje, která byla motivována úzkostí o matčin život a v dobové atmosféře nabyla obecnější rozměr. Josef HORA – proslul hlavně lyrickoepickou básnickou skladbou Jan Houslista, která vypravuje o návratu českého virtuóza, jemuž zahraniční úspěchy a sláva nedávají pocit vnitřního uspokojení, ze světa domů, do nepřítelem ohrožené vlasti. Doma nachází houslista stárnoucí bývalou lásku, ale především to nejcennější: rodný kraj. František HALAS – podal jednu z nejpřesvědčivějších reakcí na mnichovské události v básnické knize Torzo naděje, kde silného účinku dosahuje využíváním biblických motivů, jistým monumentalizujícím patosem a především neskrývanou citovou naléhavostí a podmanivostí veršů. Jaroslav SEIFERT – vytvořil v těchto neútěšných letech několik knih poezie:

• sbírka Zhasněte světla je plná hořkosti a hněvu z mnichovské zrady
• básnická skladba Světlem oděná podává sugestivní obraz Prahy jako symbolu duchovního světla, kontrastujícího s tmou okupační moci
• kniha Vějíř Boženy Němcové se obrací k osobnosti slavné české spisovatelky
• ve sbírce Kamenný most se prolínají vzpomínky na mládí se zastaveními na památných místech Prahy, která připomínají osudové momenty naší historie.

František HRUBÍN – se ve sbírce Země sudička obrací k české venkovské přírodě. Hrubínova symbolická básnická skladba Jobova noc vznikala na sklonku okupace a těsně po osvobození (objevují se v ní mimo jiné i motivy vlasti a jejího ohrožení – viz ukázka D). Vladimír HOLAN – reagoval na národní ohrožení například sbírkou Září 1938.