a) Slohové rozvrstvení slovní zásoby jazyka.

a) Slohové rozvrstvení slovní zásoby jazyka.
Slovní zásoba je zásobou slov jednotlivého jazyka, její základní jednotkou je slovo.
Z hlediska slohového rozvrstvení se slovní zásoba dělí na dvě velké skupiny: spisovná
a nespisovná slova.

Spisovná slova by se měla užívat v jazykových projevech oficiálního charakteru. Dělí se do dvou skupin:

1. slova slohově nezabarvená (slohově neutrální): například židle, spát

2. slova slohově zabarvená :

hovorová slova – v neoficiálních spisovných jazyk. projevech: flinta, nakouknout

knižní slova – v slavnostních oficiálních projevech a v literatuře: chrabrý, nechť

básnická slova – v poezii: luna, modrojas

slova odborná – odborné termíny v odborných projevech: destilace, indukce

Nespisovná slova mají své místo v neoficiálních (převážně mluvených) jazykových projevech.

Nespisovná slova dělíme do čtyř skupin:

1. obecně česká slova – obecná čeština = běžný nespisovný jazyk, např.: flaška, švindlovat

2. nářeční slova – užívání je omezeno na oblast rozšíření nářečí, chodské hyjta = návštěva

3. profesionální a slangová slova – užívání je omezeno na profesní nebo zájmovou skupinu, např. vojenské profesionální slovo palpost označuje palebné postavení, existuje například slang lékařský /exnout/ nebo studentský /tasit, bajle/

4. argotická slova – užívají je společensky okrajové či vyřazené skupiny – například zloději, bezdomovci, narkomani atp., základní princip argotu je snaha utajit pravý smysl sdělení před nezasvěcenými /stříkačka označuje pistoli, vydělávat znamená krást/

Specifické slohové zabarvení mají i další skupiny slov, která mohou patřit jak do skupiny slov spisovných, tak do skupiny slov nespisovných:

historismy – pojmenovávají zaniklou skutečnost (palcát)

archaismy – slova zastaralá, která už běžně neužíváme /lučba je dřívější označení pro chemii/

neologismy – jsou nově užívaná slova (internet, esemeska).