Dánská literatura

Hans Christian Andersen (1805 – 1875)
narodil se v chudé rodině obuvníka v Odense. Již od dětství projevoval lásku k přírodě a umělecké touhy. Kvůli chudobě se vyučil pouze ševcem, pak mu rodiče dovolili odejít do Kodaně. S pomocí několika dobrodinců dokončil školu a procestoval několik cizích zemí – Itálie, Švýcarsko, Francie. Do své rodné Odense se už vrátil jako uznávaný umělec.

Dílo:
Andersenovy pohádky patří k nejoblíbenějším na celém světě. Náměty čerpal z lidové slovesnosti nebo je vytvářel ze své fantazie. Andersen za svůj život vytvořil více než 150 pohádek. Vyprávěl je velmi poutavým, ale zároveň srozumitelným způsobem. Lidé by podle něho měli umět naslouchat nejen svému okolí, ale i své duši. Vítězí především dobré mravy a vlastnosti člověka.

K nejznámějším pohádkám patří:
„Křesadlo“, „Sněhová královna“, „Statečný cínový vojáček“, „Malenka“, „Bezová matička“, „Sviňáček“, „Císařovy nové šaty“, „Malá mořská víla“, „O princezně na hrášku“, „Ošklivé kačátko“, „Děvčátko se zápalkami“, „Létající kufr“ atd.

„O princezně na hrášku“ – princ si chtěl vzít za manželku opravdovou princeznu. Nikdo ji ale nemohl nalézt. Zarmoucený se vrátil domů. Jednoho večera přišla velká bouře a někdo venku klepal na zámecké dveře. Stála tam dívka. Říkala, že je opravdová princezna. Stará královna se o pravdě jejích slov chtěla přesvědčit. Na dno postele, ve které měla princezna spát, položila zrnko hrachu. Na něj naskládala dvacet prachových peřin. Ráno se princezna probudila celá rozlámaná, prý ji v noci něco strašlivě tlačilo. Tak se ukázalo, že je opravdová princezna. Princ si ji pak vzal za manželku.