Fráňa Šrámek (1877 – 1952)

básník, prozaik, dramatik
 Sobotka; dětství – Zbiroh; maturuje v Písku (místa v básníkově tvorbě)
„básník mládí a lásky“
v 1. sv. válce na frontě (Itálie, Rumunsko)  hluboký vztah k rodnému kraji
po válce ustupuje od anarchismu a připojuje se ke společnosti K.Čapka
náplní jeho poezie je citová stránka člověka
zakladatel tzv. lyrického dramatu-ději je věnována min. pozornost, důraz na citovou stránku, nálady, vnitřní život a lidské vztahy
Života bído, přec tě mám rád
objevuje se buřičský postoj
básně mají písňovou formu, využívá hovorový jazyk, humor a ironii
Modrý a rudý
sbírka antimilitaristické poezie
Splav (1916)
sbírka milostné poezie
vitalismus
po 1. sv. válce se nezapojuje do žádných proudů, stahuje se do soukromí, píše prózu a dramata. Dává o sobě vědět až v roce 1938, kdy v časopise vydává báseň Náš mlčící voják, kde je poprvé v kladném pojetí motiv vojáka.
Rány růže (1945)
některé básně reagují na dobu okupace, konec války
próza:
Prvních jedenadvacet (povídkový soubor)
Stříbrný vítr
impresionistický román zachycující střetnutí dvou generací (mladé a starší)
příběh dospívajícího studenta Jan Ratkina, střetnutí s pokryteckou měšťáckou společností a morálkou  jeho vzpoura proti ní
= symbol věčného mládí a naděje
rysy impresionismu:
postavy bez pevných rysů, dvojznačné, tajemné
uvolněná dějová stavba – řazení detailů a epizod, zachycení dojmů, smyslového vnímání
postižení citové atmosféry, odstínů nálady
lyrizace prózy
snovost a neurčitost
Tělo (vitalistický román), Žasnoucí voják – sb. povídek
drama:
zvláště impresionistické
Léto
lyrická oslava mládí a lásky (Jeník Skalník a Stázka) v kontrastu s měšťáckým světem, koketérií a nudou intelektuálů
Měsíc nad řekou
pocit rezignace a stesku stárnoucí generace
dějiště – malé město (zřejmě Písek) při sjezdu abiturientů
ironický úsměv nad někdejšími životními plány, vyrovnanost a smír  svět jejich synů a dcer
Šrámkův přinos:
smyslová obraznost, impresionismus a vitalismus, oslava prostých životních hodnot