FRANCOIS RABELAIS (1493 – 1553)

– Francouz, lékař, mnich, GARGANTUA A PANTAGRUEL – 4dílný satirický román, autorství 5. dílu sporné, královská rodina obrů, kritika lidských vlastností, zaostalost, hlavně hloupost, aktuální dílo dodnes

• MIGUEL de CERVANTES y SAVEDRA (1547 – 1616)

– Španěl, v námořní bitvě přišel o ruku a 5 let žil v zajetí v Alžíru, nakonec zemřel v naprosté chudobě
DŮMYSLNÝ RYTÍŘ DON QUIJOTE de la MANCHA – parodie na rytířské romány, oslava pravdy a svobody, sluha Sancho Panza – je úplný protiklad svého pána (snílek) v závěru Don Quijote zemře a Sancho Panza se stává jeho pokračovatelem
FRANTOVA PRÁVA – parodie na naučnou literaturu zákony pijáckého fondu HISTORIE O BRATRU JANU PALEČKOVI – vyprávění o dvorním šaškovi Jiřího z Poděbrad

baroko

důraz kladen na náboženství a duchovní stránku života – úpadek satiry a humoru interludia – krátké frašky hrané v přestávkách divadelních her, zesměšňování sedláku (autor F. Kocmánek) patří to tzv. pololidové literatury

klasicismus

• MOLIÉRE (1622 – 1673)

– celý život se zajímal a žil divadlem – zemřel na jevišti, psal výhradně komedie (33 her), hrají se dodnes, významem přirovnáván k Shakespearovi
TARTUFFE – (Tartyf) proti církevní hra, kritika pokrytectví, pokrytec ze sebe dělá svatouška LAKOMEC – Harpagon lakomec, dcera mu schová peníze, aby se mohla vdát, když je vrátí zpět, může se vdávat.

• JEAN de LAFOUTAINE (1621 – 1695)

– psal bajky, navazoval na Ezopa
commedia dell’arte – nový druh divadla v Itálii, roste úloha režie, bodový scénář a hodně improvizace, (Colombina, Harlekýn) přešlo to do pantomimi