FRANTIŠEK MARTIN PELCL (1784 – 1801)

– 1. profesor češtiny na UK NOVÁ KRONIKA ČESKÁ – navazovala na Hájkovu, byla SPOLEHLIVÁ, psal česky

2. fáze (do roku 1830)

• PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK (1795 – 1861)

– původem Slovák, jeden ze zakladatelů slavistiky SLOVANSKÉ STAROŽITNOSTI – dějiny slovanského státu – chtěl dokázat, že se Slované také podíleli na vzniku Evropy do 10. století

3. fáze (do roku 1848)

• JOSEF KAJETÁN TYL (1808 – 1856)

– pocházel z Kutné Hory, nedokončil filosof. fakultu, začal hrát s kočovnou společností → řídil česká představení ve Stavovském divadle; 1848 – zapojil se do revoluce → neúspěch → vypovězení z Prahy → zpět ke kočovnému životu KUTNOHORŠÍ HAVÍŘI – v 15. století v K. Hoře, vzpoura proti vrchnosti (o revoluci 1848), pokud se lidé sjednotí, dosáhnout svých cílů DEKRET KUTNOHORSKÝ

• FRANTIŠEK PALACKÝ (1798 – 1876)

– profesor historie, postavil český dějepis na vědeckou úroveň DĚJINY NÁRODU ČESKÉHO V ČECHÁCH I V MORAVĚ – celoživotní dílo, velmi kvalitní, začalo vycházet 1836 německy od roku 1848 česky → 1876, souhrn českých dějin od 10. století do roku 1526 – z nutnosti už nepokračoval, kdyby kritizoval Habsburky nesmělo by to vycházet, za nejlepší dobu českých dějin považuje husitství, inspiroval mnoho autorů a umělců

• KAREL HYNEK MÁCHA (1810 – 1836)

– narodil se v Praze, vystudoval práva, během studí se věnoval psaní básní → nejdříve německy a pak česky; nastoupil do právnické firmy v Litoměřicích a za měsíc zemřel → pomáhal se zápalem plic hasit město, zemřel den před svou svatbou, neměl přátele – byl absolutní pesimista – chtěl napsat cyklus historických románů KAT – napsal jen 1. díl KŘIVOKLAD – o Václavu IV., začátku husitství, udělal zněj romantického hrdinu (nechtěl vládnou – schovával se na Křivoklátu)