František Xaver Svoboda (1860 – 1943)

• manžel spis. Růženy Svobodové, autor přírodní lyriky
• sbírky Básně I, II, Nálady z minulých let, Květy mých lučin
• povídky a romány z prostředí venkovského lidu v okolí Prahy
• šestidílná románová kronika Rozkvět, znázorňuje život tří generací.
• čtyřdílná románová kronika Řeka – čistý vliv milující ženy na sobeckého muže
• je i autorem dramat (veselohry) Na boušínské samotě, Čekanky a Poslední muž.

1. naturalismus v české próze

• naturalismus směr, který dovádí realismus do krajnosti
• naturalisté se pokoušeli vytvořit tzv. „Vědecký román“ a to tím, že v umění uplatňovali metodu přírodních věd, tj. systematický a nezaujatý popis faktů.
• umělec neuplatňuje ve svém díle fantazii.
• Člověk je dle naturalismu determinován biologicky (dědičností) a sociálně (prostředí), je zobrazován jako živočich, pudové vlastnosti převládají nad morálními, mluví se o nemravnosti naturalismu. Čl. je proti osudu naprosto bezradný.
• náměty braly z novinových článků, z prostředí prostitutek, alkoholiků a zločinců, v Čechách se uchytil brzy.

Karel Matěj Čapek – Chod (1860 – 1927)

• vývoj od naturalistického determinismu k úsilí o mravní obrodu; nejen objektivní regulátor jevů, ale i výraz subjektivního, soucitného vztahu k lidem (X Zola)
• narodil se v Domažlicích na Chodsku. Práva nedostudoval, živil s žurnalistikou. Nejprve v Olomouci, pak v Praze (Národní listy), setkal se zde s Karlem a Josefem Čapkem.
• ve svých knihách popisuje čl. jako bezcennou loutku zmítanou okolnostmi, od postav si udržuje odstup, staví je do hrozných, až groteskních situací, hrdina dopadá špatně.
• jazyk obohacen archaismy, novotvary, vulgarismy; znalost řeči pražské periferie
• román Nejzápadnější Slovan – experiment, tři kapitoly, první romantická, druhá realistická, třetí naturalistická První: Malá Strana, po ulici bloudí student astronomie Hvězda, vidí přijíždět kočár s erbem a v něm nádhernou princeznu. Zamiluje se do ní, chce ji políbit, ale je vyhnán. Druhá: Student Hvězda se po několika měsíčním blouznění probouzí v nemocnici z těžkého snu. Byl těžce nemocen, tři dny zápasil o život. Ztratil paměť a pamatuje si jen ten sen, nemůže dále pokračovat ve studiu. Pracuje na malé železniční stanici u Domažlic. Třetí: Na staničce žije v bídě, sám, jen s negramotnou dcerou železničáře. Poblíž bydlí šlechtic s kočárem se stejným erbem, jako byl erb ve snu. Vypadá to, jako by šlechtic měl nemanželskou dceru – vychovává ji železničář. Hvězda se rozhodne, že si ji vezme a zaváže se tím úřadům, že na této stanici zůstane po celý život. Po svatbě zjistí, že je to hloupá dívka, která nemá se šlechticem nic společného. Nic nedává smysl, šílí, cesta za velkou láskou končí v bídě a nešťastném manželství.