Hasištejnského z Lobkovic
- jeho Satira k sv. Václavu tepala vady současníků
- 19. století
- v počátcích Národního obrození o humor a satiru usilují mnozí
v poezii Š. Hněvkovský, F. L. Čelakovský, J. Kollár v próze V. M. Kramerius – vydává knížky lidového čtení i v dramatu V. Thám, M. Kopecký J. Jungmann se stává prvním teoretikem českého humoru a satiry dílem Slovesnost z roku 1820 v závěru Národního obrození se bohatě rozvíjí žánr veselohry aktovky tvoří Jan Nepomuk Štěpánek – Pivovar v Sojkové nebo V. K. Klicpera – Divotvorný klobouk, Veselohra na mostě, každý něco pro vlast
- J. K. Tyl uplatňuje humor a satiru v hrách ze současnosti – Fidlovačka a zvláště pak v dramatické báchorce Strakonický dudák
realismus
- přeje politické satiře
K. Havlíček Borovský
- dílo Epigramy, věnované Církvi, Králi, Vlasti, Múzám a Světu
- politické popěvky a zvláště velké satirické skladby Tyrolské elegie, vyjadřující novátorsky – vtipně, ironicky, sebeironicky – charakter doby
- Král Lávra, karikující zvůli jedince
- a nedokončený Křest sv. Vladimíra, narážející na soudobé poměry, hlavně zneužívání moci církve
- Jan Neruda
v jeho díle se prolíná ironie satirický tón celým dílem, jak v básnických sbírkách Hřbitovní kvítí, Balady a romance, ve fejetonech Žerty hravé i dravé, tak zvláště v Povídkách Malostranských evokujících s humorem mj. svět jeho dětství jeho divadelní hry neměly úspěch – ani situační komedie Ženich z hladu, ani Prodaná láska Svatopluk Čech uplatňuje satiru ve zvířecím eposu Hanuman nebo v satirické alegorii Pravda
- z próz získal oblibu Pravý výlet pana Broučka do měsíce, parodie dobových utopických románů a Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do 15. století, satira na českého měšťáka konce století
