Helénistické období
(4. – 1. stol. př. n. l.) – řecká lit. se rozšiřuje i na území Egypta, Přední Asie a Indie. Centrem říše je Alexandrie. Rozvoj věd.
Eukleides – (3. stol. př. n. l.) v knize „Základy“ shrnul geometrické poznatky řecké matematiky.
Archimédes – vědecké dílo, matematika, astronomie, mechanika.
Římská literatura – od 3. stol. př. n. l. do 5. stol. př. n. l. Psáno latinsky, navazuje na ústní lidovou slovesnost a klasickou řeckou kulturu.
archaické období – 3. Stol. př. n. l.
Komedie:
Titus Maccius Plautus – čerpá ze života otroků, vojáků a milenců.
„Komedie o hrnci“ – o lakomci (později na toto dílo navázal Moliére).
„Pseudolus“ – hl. hrdinou je otrok, který vyzrál nad svým pánem.
Vrcholné (Zlaté, Ciceronovo) období – 1. stol př. n. l. až počátek 1. stol. po n. l.
Řečnictví:
Marcus Tullius Cicero – (106 – 43 př. n. l.) jeho spisovný jazyk se stal normou spisovné latiny. Největší římský řečník, konzul, odešel do vyhnanství, byl zavražděn.
„Tuskulské hovory“ – filozofický spis, smyšlené hovory mezi Cicerem a různými filozofy.
