Husitská literatura

oto období dělíme na několik etap: 1. Činnost Husových předchůdců (poslední třetina 14. stol) 2. Činnost Jana Husa (počátek 15. stol) 3. Literatura v době husitských válek (1419-1434) 4. Literatura období polipanského (1434-1471)
1. období Nejvýznamnější byl Tomáš Štítný ze Štítného venkovský šlechtic z jižních Čech. Nejdříve překládal a to hlavně náboženské spisy z latiny. Tím se zasloužil o vzdělání venkovského lidu. Psal původně pro své děti, později i pro širší veřejnost, hlavně drobnou venkovskou šlechtu, která by mohla jeho myšlenky předávat lidu, který neuměl číst.  Knihy šestery o obecných věcech křesťanských – vykládá zásady křesťanského života  Řeči besední – je to psáno formou rozhovoru otce s dětmi  Řeči sváteční a nedělní – výklad čtení na neděle a svátky jako náhrada za kázání, pro ty, kteří nemohou chodit do kostela.
2. období JAN HUS narodil se v Husinci u Prachatic. Vystudoval artistickou a bohosloveckou fakultu UK, r. 1400 byl vysvěcen na kněze a od r. 1402 kázal v Betlémské kapli, r.1409 se stal rektorem Karlovy univerzity. K jeho názorům patřilo např. vystupovat proti odpustkům, kritizoval církevní hodnostáře za rozmařilý život, požadoval, aby církev žila v chudobě. Měl zásluhu na vydání Kutnohorského dekretu. Roku 1412 mu byla zakázána činnost v Praze, a proto odchází do jižních Čech, kde káže pod širým nebem a píše svá díla.roku 1414 je předvolán před koncil do Kostnice, kde má obhájit své učení. Po příjezdu je zatčen neměl možnost veřejného slyšení. Koncil ho nařkl z kacířství a vybídl ho, aby své názory odvolal. Neučinil tak a 6.7. 1415 byl upálen.
Psal latinsky a česky k latinským spisům patří:  „O církvi“ – v této knize vyslovuje názor, že hlavou církve není papež, ale Kristus. Křesťan tedy není povinen poslouchat papeže, pokud jsou jeho nařízení v rozporu s Biblí, která je pro Husa základem křesťanské nauky.