Vrchol feudální kultury a rozvoj česky psané literatury

Období vlády Karla IV. představuje rozvoj hospodářského politického a kulturního života českých zemí. Karlovy kulturní a politické zájmy se projevily v realizaci významných projektů: 1. povýšení pražského biskupství na arcibiskupství v r. 1344 2. založení univerzity v Praze r. 1348 3. rozsáhlá stavební činnost – Nové Město pražské. Pražský hrad, chrám sv. Víta, Karlův most atd. Za jeho vlády se začaly projevovat společenské rozpory. Vzrostlo bohatství církve, a došlo k jejímu morálnímu úpadku. Docházelo ke konfliktům mezi vyšší a nižší šlechtou, vysokou šlechtou a králem, měšťanstvo usilovalo o lepší pol. postavení. Tento vývoj společnosti se projevil i literatuře: a ) rozšířila se sociální základna literatury – kromě duchovních a vysoké šlechty začalo tvořit měšťanstvo a studenti. b) vznikly nové literární žánry – světské drama a umělecká próza c) rozvíjela se česky psaná tvorba na úkor tvorby latinské.

Latinská literatura

Rozvíjela se literatura nauková pro potřeby univerzity. Vyjímku tvoří biografie Karla IV.  Život Karlův /Vita Caroli/, autorem je sám císař. Vylíčil zde své dětství a mládí až do r. 1348. Karel IV. podporoval kronikářství, žádná z tehdejších kronik se nevyrovnala kronice Kosmově a Zbraslavské. Nejzdařilejší byla  Kronika česká Přibiká Pulkavy z Radenína. Nauková literatura: rozvíjela se hlavně v okruhu univerzity a zároveň v ní sílily pokusy uvést život česky psanou odbornou terminologii. Př.:  Klaretův slovník Bartoloměje z Chlumce, psán ve verších.

Česká literatura

Na starší tradici legend navazují legendy, které mají silný beletristický ráz a slouží spíše jako zábavná četba.  Legenda o svatém Prokopu kronikářsky zpracovává život opata Sázavského kláštera od jeho narození do smrti. Prokop zde chápan jako uvědomělý vlastenec, který chrání svůj klášter před němci i po své smrti.