Kosmovi pokračovatelé
- Kosmova kronika měla řadu pokračovatelů, ale nikdo z nich nedosáhl mistrovství svého vzoru nadáním ani slovesným uměním.
- Blíže neznámý kronikář, označovaný jako Kanovník Vyšehradský, zaznamenal příběhy z let 1126-1142; z jiných zaslouží zmínku kanovník Vincentius, který vylíčil události let 1140-1167, a opat Jarloch, vyprávějící o příbězích z konce 12. stol. Mnich Sázavský napsal Osudy sázavského kláštera. Ze středověkého kronikářství se může Kosmovu dílu rovnat pouze Zbraslavská kronika ze zač. 14. stol. Vznikla původně jako klášterní kronika v době Václava II., ale pozdější zbraslavský opat Petr Žitavský (+ asi 1339) ji rozšířil na kroniku celé země
Nejstarší duchovní české písně: Hospodine, pomiluj ny (=smiluj se nad námi), 10.-11.stol., určená pro lid, který ji zpíval při bohoslužbách. Vznikla patrně z litanie (=v katol. liturgii dlouhá modlitba střídavě pronášena knězem a věřícími), v níž se opakovalo oslovení Kyrie eleison (Pane, smiluj se). Tato píseň byla ve velké oblibě a zpívala se při slavnostních příležitostech, při volbách českých knížat a králů a při korunovacích. Její melodie se ozývala i v kapli Betlémské a mistr Jan Hus vysvětloval posluchačům její smysl. V dějinách staršího středověku plnila úlohu naší národní hymny. Svatý Václave, vévodo české země – chorál z 12. stol., velice oblíbená, symbol odporu proti cizímu útlaku, neustále se rozšiřovala, v 15. stol. měla již 9 slok.
- pronikání světských prvků do slovesné tvorby souvisí s uplatňováním národních jazyků v literatuře
- zpočátku glosy (meziřádkové překlady jednotl. Slov)
- na poč. 11. stol. darovací listina Kapituly Litoměřické
Ve 12. stol- česká duchovní píseň- Svatý Václave,vévodo české země
- původní 3 strofy se později rozrostly o další sloky
- až do nové doby nejoblíbenější duchovní píseň
