Staroslověnské písemnictví
Státním celkem slovanských kmenů na našem území se stává začátkem 9. stol. říše Velkomoravská, říše kulturně a hospodářsky vyspělá. Její samostatnost však neustále ohrožovaly výboje východofranské říše, jejíž panovníci, pod záminkou šíření křesťanství, usilovali o její oslabení. (Velká Morava vznikla spojením dvou knížectví – Moravského = Mojmír a Nitranského = Pribina.)
- roku 862 – kníže Rastislav- poselství do Byzancie k císaři Michalu III. s prosbou, aby do jeho země poslal učitele křesťanství, kteří by hlásali víru v řeči lidu srozumitelné, sledoval tím cíle nejen kulturní, ale i politické. Do našich zemí proniklo křesťanství ojediněle už od začátku 9. stol., ale nezapustilo hlubší kořeny.
- V této době Velkomoravská říše vystavena tlaku z Východofranské říše, jejíž panovníci pod záminkou šíření křesťanství chtěli k Východofranské říši politicky připoutat Velkomoravskou říši
- roku 863 přicházejí na Velkou Moravu na pozvání knížete Rastislava věrozvěstové
- Konstantin (v Římě pro nemoc vstoupil do kláštera, kde přijal řeholní jméno Cyril) a Metoděj.
Konstantin – jeden z nejvzdělanějších lidí tehdejší doby, byl knihovníkem v císařské knihovně, nadaný pro řeči Metoděj – organizační schopnosti
- měli za úkol nově zorganizovat moravské křesťanství a vytvořit základy slovesné vzdělanosti
- v okolí Soluně žilo slovanské obyvatelstvo > znali makedonské slovanské nářečí
- na Moravu pravděpodobně přinesli již hotové překlady některých náboženských textů, především části Bible a bohoslužebných textů > překládali do staroslověnštiny
- byl to makedonský dialekt z okolí Soluně, dobře srozumitelný našim předkům
- písmo- hlaholice > základ- upravená řecká abeceda, velmi dobře vystihovalo fonetické zvláštnosti slovanského jazyka
První literární památky slovanské:
- nejcennější – Proglas = předzpěv k evangeliu, veršovaná předmluva, autorem pravděpodobně Konstantin
- legendy – (od lat. legere – čísti) se rozuměl původně životopis světcův, který se četl při mši.
- později se význam slova zúžil na čtení o životě svatých i mimo kostel