A.) Krize románu a vývoj prózy ve 20. stol.
vliv zážitků z II. světové války, použití atomových zbraní v Japonsku, bipolarita světa, globální problémy lidstva (nemoci, národnostní a rasové boje, životní prostředí), rozpad socialistického bloku koncem 80. let
znaky
reakce na válku protest proti válce (různé pohledy na válku)
angažovaná próza nespokojenost s nedostatky doby, krize mezilidských vztahů + pocity ohrožení, úzkosti, ztráty komunikace, odcizení (existencialismus, neorealismus)
snaha distancovat se od konzumní společnosti, kariérismu revolta, beatníci, rozhněvaní mladí muži
experimentální próza absurdní literatura, francouzský nový román
magický realismus návrat ke starým mýtům, legendám (latinskoamerická a ruská lit.)
vědeckofantastická lit. sci-fi, fantasy = katastrofické vize světa
postmodernismus reakce na modernismus, mísení žánrů, komplikovaná kompozice, prolínání dějových a časosových rovin
rozmach populární (komerční) lit. snaha přiblížit se nenáročnému čtenáři
Obraz války protest proti krutosti a nesmyslnosti války
oslava hrdinství, statečnosti, pompézní scény, hromadné vraždění východní literatura, Ruská (Jurij Bondarev: Hořící sníh)
pohled zevnitř, rozbor lidské psychiky, naturalismus i dojemnost západní literatura (William Styron: Sophiina volba)
satirický nebo humoristický pohled (Joseph Heller: Hlava XXII)
Existencialismus lat. e x i s t e n t i a = bytí, původně vzniká jako filosofický směr v anglofonních zemích po I. světové válce, dostává se do Francie
snaha izolovat jedince od společnosti (konflikt s davem), člověk = hlavní téma, reakce člověka na existenci, kterou si uvědomí jen v mezních situacích
možnost volby mezi životem a smrtí, která je člověku dána, člověk si vybírá sám sebe
„Člověk je odsouzen ke své vlastní svobodě.“ Sartre
m o t i v y: prázdnota, osamocenost, ve chvíli, kdy se má hrdina rozhodnout, je sám sám musí na sebe vzít zodpovědnost, bezmocnost člověka v absurdním světě, pocit nudy (neorealismus) = životní pocit, mezní situace, otázka viny (jsi vinen, pokud cítíš vinu)
