Les testaments trahis

(Zrazené testamenty, 1993).
Poslední Kunderův román je výjimečný i tím, že zde vystupuje jen několik naprosto epizodních českých postav a že se jen v minimální míře dotýká nedávných českých dějin. V textu je přítomno několik narážek na český literární kontext – např. na “ženu v množném čísle” (V. NEZVAL) a na “konec starých časů” (V. VANČURA). Vančurovská zmínka se objevuje i vjednom z posledních Kunderových esejů o vztahu světové a národní literatury – zdá se tedy, že poté co Kundera zavrhl svou “školní” práci Umění románu – Cesta Vladislava Vančury za velkou epikou (1960), začíná ho nyní tato rabelaisovská osobnost české literatury, opět přitahovat. Hlavní postavou románu Nesmrtelnost je Francouzka německého původu, jeho děj se odehrává ve Francii a ve Švýcarsku, střet klasicismu a romantismu je umístěn do německého kontextu, ve fiktivních scénách zde vystupuje Američan HEMINGWAY, zmiňováni jsou i další významní spisovatelé. Bez nadsázky je tedy tento román možno nazvat nejevropštějším z dosavadního Kunderova díla. Kundera se v Nesmrtelnosti nejvíce přiblížil svým oblíbeným středoevropským romanopiscům, u nichž se fiktivní děje často prolínají s esejistickými úvahami, meditativností a sebereflexností textu – R. MUSILOVI, H. BROCHOVI, W. GOMBROWICZOVI a T. MANNOVI. Román obsahuje několik rozmluv o procesu psaní románu, o jeho postavách a v textu se objevuje i autointerpretace románu Život je jinde a zmínka o Nesnesitelné lehkosti bytí, čímž je – u Kundery poprvé – vypravěč ztotožněn s autorem
román Pomalost (1995 – franc. Le Lenteur)
Ivan Klíma (1931)
vydává v Torontu
Milostné léto (1979), Má veselá jitra – soubor povídek z konce sedmdesátých let je sled ranních situací od pondělka do neděle, kdy se odehrávají nebo začínají jednotlivé příběhy, jejichž protagonistou je sám autor, který je současně vypravěčem. Jednotlivé povídky jsou realistickým výsekem z každodenní nevábné skutečnosti, v níž se ocitá spisovatel, který nemůže doma publikovat, je sledován a odposloucháván tajnou policií a příležitostně je nucen vykonávat různé ponižující práce.
(1979), Moje první lásky (1985)
román Soudce z milosti (1986)-Společenský generační román o zkušenostech s totalitní mocí a o hledání síly k radikálnímu rozhodnutí. autobiografické motivy. Román je příběhem o hledání místa v životě, o cestách, jež vedou člověka k řece Léthé, řece zapomnění, anebo jej od ní vzdalují
Láska a smetí (1988)
dramata Cukrárna Myriam (1968), Amerika (spolu s P. Kohoutem)
Zdena Salivarová (1933)
manželka J. Škovoreckého, žije s ním v Torontu
sbírka povídek Pánská jízda (1968)
román Honzlová (1972)- příběh zpěvačky z chudých poměrů v Praze 50. let
novela Nebe, peklo, ráj (1976)-odměněna lit. cenou Egona Hostovského