Literatura doby husitských válek

po Husově smrti dochází k sjednocení národa. Době se přizpůsobují i literární žánry. Mizí legendy, rytířské eposy i dramata, naopak se rozvíjí satiry, historické zpěvy, kroniky (se zaměřením na současné události), traktáty, polemiky, postily a v neposlední řadě i duchovní písně. Duchovní písně se často zaobíraly aktuálními událostmi. Z období husitského hnutí také pochází několik překladů Bible, či některých jejích částí. První takovýto překlad pochází z počátku 15. století.
Doba po bitvě u Lipan
Petr Chelčický (1390 – 1460)
pocházel z Chelčice u Vodňan. Byl to zeman, kritik nedostatků v církvi. Ovlivněn díly Štítného i okruhu Betlémské kaple, ale nepřijímá je bez kritiky. Jeho tvorba je známá až od roku 1420.
Dílo:
„Sieť viery pravé“ – je to alegorické dílo, síť představuje křesťanské učení, má napravovat hříšníky. Největšími hříšníky jsou 2 velké ryby (císař a papež). I ti níže postavení jsou hříšníky – duchovní šlechta, měšťané (roty šibalské).
„O trojím lidu“ – odsuzuje rozdělení společnosti na stavy (kněžský, vojenský a robotný) lidé jsou si před tváří boží rovni.
„O boji duchovním“ – traktát, zavrhl husitské války. Opíral se o bibli – křesťan nesmí zabíjet. Jediný možný boj – duchovní x ďábelskému pokušení (hříchu), aktuální po porážce revolučního hnutí.
„Postila“ – obsahuje psané úvahy ve formě kázání, velmi ostře napadá církev za svatokupectví.
Za vlády Jiřího z Poděbrad (1458 – 1471) došlo díky jeho politice k rozvoji cestopisů „Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa“ – autorem je Václav Šašek z Bířkova. Originál se nedochoval. Tento cestopis se stal podkladem pro knížku Aloise Jiráska „Z Čech až na konec světa“.
Podle jeho zásad vznikla Jednota Bratrská v Kunvaldu u Žamberka v roce 1457. Později se členové jednoty rozdělili na konzervativní část na pokrok. Vzdělanou část. ti zdůrazňovali vzdělání – školy, tiskárny. JB se stala centrem české vzdělanosti až do roku 1620.