Matka a naděje-
autor zde tlumočí vroucí obavy o nemocnou matku a zároveň obraz matky přerůstá v obraz národa a vlasti Pět minut za městem – vrací se k motivům domova a k období dětství. Historický obraz – reagoval na události Mnichova 1938 Óda na návrat Karla Hynka Máchy – zobrazil manifestační převoz Máchových ostatků z Litoměřic do Prahy po zabrání Sudet.
Další díla: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou– varování před zneužitím atomové energie Jaroslav SEIFERT (1901-1986)
- narodil se na Žižkové v rodině zámečníka
- před maturitou opustil gymnázium a živil se jako žurnalista a spisovatel
- jako novinář začal v Rudém právu, pak časopis Rovnost v letech 1922-25 redigoval satirický čas. Sršatec
- po 2 světové válce redaktor odborářského deníku Práce
- r. 1949 byl spisovatelem z povolání
- r. 1957 na II. sjezdu svatu čs. spisovatelů se otevřeně zastal uvězněných spisovatelů (Jana Zahradníka)
- r. 1968-69 vystoupil otevřeně proti totalitnímu režimu
- r. 1969-70 předsedou Svazu českých spisovatelů
- v období normalizace nesměl až na drobné výjimky oficiálně publikovat, básně vycházeli v exilu a samizdatu
- r. 1984 dostal Nobelovu cenu za literaturu
Proletářská: Město v slzách-představa světa bez bídy, má touhu léčit a potěšit ubohé tohoto světa, vyjadřuje soucit s chudými Sama láska – naznačuje autorův postupný tvůrčí obrat. Město jako hranatý obraz utrpění, kdysi ho odmítal, obraz se mění oslavuje moderní život.
Poetismus: Na vlnách TSF – telegrafie sans fil – bezdrátová telegrafie, rádio. Později vycházela pod názvem Svatební cesta. Inspirace z cest po Francii, Španělsku a Itálii. Verše vyjadřují radostné opojení celým světem, jsou plné hravé fantazie a rozmarného citu. Poštovní holub – začíná být skeptický vůči možnostem napravit svět. tato sbírka uzavírá jeho poetistické období
Intimní poezie: Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro sbohem – autor se nostalgicky vrací dětství, vzpomíná na svou matku, na své první lásky. Jeho lyrická zpověď je upřímná, krásu hledá v obyčejných zážitcích.
Občanská poezie: Osm dní – 10 elegií, nejvíce zapůsobil touto sbírkou po Masarykově smrti Zhasněte světla – reakce na mnichovskou zradu, vyjadřuje zde i vztah k rodné zemi. Vějíř Boženy Němcové – je pro něj symbolem českého jazyka a domova Světlem oděna a Kamenný most – alegoricky působila tvorba o Praze, hlavně její krásy a velikosti