František HALAS (1901-1949)

• pocházel z brněnské dělnické rodiny
• mládí prožil v bídě a otřesech 1. světové
• učil se knihkupcem a zde se mu otevřel svět literatury
• r. 1921 publikoval v komunistických časopisech
• stal se zakladatelem brněnského Devětsilu, společně s lit. kritikem Bedřichem Václavkem redigoval časopis Pásmo a sborník Fronta
• r.1926 získal místo redaktora v pražském nakladatelství Orbis
• po válce se stal předsedou Syndikátu čs. spisovatelů a pracoval na ministerstvu financí

 Sépie – programově se hlásí k poetismu svou bohatou metaforikou a překvapivým spojováním představ místo optimismu a opojení ze života převažuje smutek, časté jsou motivy smrti, hřbitova a noci.
 Kohout plaší smrt– zařadil se do subjektivní a meditativní poezie, – převažuje zde tragická lidská existence

• pocit pomíjejícnosti, je nedůvěřivý ke světu i k vlastnímu nitru
• mučí ho otázky života a smrti, hledá na ně odpověď, nenalézá ji

 Dělnice– básnická skladba, vzpomínka na předčasně zemřelou matku s obrazem typického osudu proletářských žen , které živoří a stárnou. Dokazuje tak hloubku soc. cítění
 Staré ženy – podává až krutě reálně vidění tragických rysů osamělé ženy na sklonku života. Líčí zde jednotlivé části ženského těla: oči, ruce, vlasy, klín a tvář, zkonkrétňuje tak představu fyzického stárnutí, které pustoší tělo ženy, znamená to smutný a beznadějný konec jejich životních funkcí.
 Dokořán – projevuje se obrat v jeho poezii, verše jsou subjektivní a na druhé straně verše spol. angažované – reagující na španělskou občanskou válku
 Torzo naděje– umělecky nejsilnějším vyjádřením pocitů lidu r. 1938 z fašistického ohrožení.

• v básních se střídá hrozba s bojovým odhodláním, úzkost s nadějí, důvěra ze zradou,hrdost s ponížením
• vyjadřuje neústupnost lidu před německým agresorem, vlastenecky vyzývá k boji na obranu země
• obrací se k těm, kteří s úzkostí porovnávají náš počet s počtem nepřátel – báseň Praze
• tragicky děj národní potupy je sledován den po dni, proto Halas nepropadá v zoufalství, živí v národu naději

 Naše paní Božena Němcová – patří k nejlepším uměleckým vyjádřením osobnosti této spisovatelky verše vyznívají jako hold a díky patronce české řeči. Obraz osudu ženy bojovnice jako vzoru národní hrdosti a síly.