Mistr Jan Hus (1371 – 1415)
narodil se v Husinci u Prachatic. Vystudoval Karlovu univerzitu – obor teologie, byl vysvěcen na kněze. Působil jako profesor, děkan a rektor KU. Měl vliv na krále Václava IV., takže král vydal v roce 1409 tzv. Dekret Kutnohorský (počeštění KU). 3 hlasy české proti 1 německému. Kázal v kapli Betlémské. Měl velké zásluhy o český jazyk. Byl vyhlášen interdikt (kladba) – zákaz náboženských procesů dokud Hus zůstane v Praze. Byl prohlášen za kacíře a pozván do Kostnice na koncil (církevní sněm, měl zde obhajovat své učení). Zikmund mu dal tzv. „Glejt“, který zabezpečoval bezpečný návrat. Byl předán světské moci a 6. 7. 1415 byl upálen jako kacíř.
Dílo:
„De ecclesia“ (O církvi) – hlavou církve není papež, ale Kristus, papež je člověk a tudíž je omylný. Zdrojem všech neřestí v církvi je její bohatství, církev by se měla vrátit k prvokřesťanské chudobě. Pokud se příkazy pána neshodují s učením kristovým není nutné je uposlechnout.
„Knížky o svatokupectví“ – kritizuje prodávání propustků a církevních úřadů, kritizuje bohatství církve a nemravný život církevních představitelů. Vyčítá přepychový život kněží. Vybírají peníze za své služby, kostely přes dostatek peněz stejně neopravují.
„Postila“ – výklad evangelia formou kázání nebo traktátu. Psána česky. Výklad je určený prostým lidem prokládaný citáty a oživovaný otázkami a příslovími.
„Výklad Viery, Desatero o Páteře“ – výklad 3 modliteb, úvahy o mravném životě a kritika společnosti, psaná česky.