NEJSTARŠÍ OBDOBÍ NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ

často neznáme autora, souvisí se vznikem Velkomoravské říše a později i Českého státu, psalo se staroslověnsky, latinsky a česky, často se dochovaly jen části tzv. zlomky.
Staroslověnská literatura
1/2 9 stol. Velká Morava. Příchod Cyrila a Metoděje. Velkomoravská říše – vládne kníže Rostislav, který požádal byzantského císaře o vyslání křesťanské mise. V roce 863 přichází Konstantin (Cyril) a jeho bratr Metoděj. Konstantin byl filozof, Metoděj byl diplomat. Šířili křesťanství Slovanským jazykem a tím pomohli upevnit i stát. Jejich mise měla politický charakter. Oba bratři zavedli do bohoslužeb slovanskou řeč – staroslověnštinu. Zavedli také slovanské písmo Hlaholici na základě malých písmem řecké abecedy. Mladší byla Cyrilice – základ Azbuky.
Literární památky
Proglas – autorem je Konstantin. Veršovaná předmluva k překladu Evangelia. Zdůrazňuje právo lidí na bohoslužbu v mateřském jazyce – krok k demokracii, náboženství a tím i vzdělání vůbec.
Život Konstantina, Život Metoděje – dříve Panonské legendy, zabývají se událostmi od narození obou bratrů až po jejich smrt. Psali je jejich žáci. Obhajoba životního díla obou bratrů.
Kyjevské listy – psány Hlaholicí – zlomek z mešní knihy
Peterik (Kniha otců) – vypráví o životě mnichů, poučné a vzdělávají dílo.
Zákon sudnyj ljudem
Nomokánon (církevní předpisy) – právnická literatura. Po Metodějově smrti zákaz staroslověnské bohoslužby, staroslověnská kultura přetrvala jen v Sázavském klášteře, který byl později vypálen a mniši vyhnáni. Kulturní centrum přemyslovského státu do 11. stol. n. l.
Život svatého Václava – první staroslověnská legenda. Pochází z 10. stol., vypráví o knížeti Václavovi a o jeho mučednické smrti.
Hospodine pomiluj ny – první duchovní píseň z 10. stol., pane smiluj se nad námi, plnila funkci hymny, 8 veršů bez rýmu, prosba o mír a úrodu. Zpívána při slavnostních příležitostech.
11. stol. – druhá Staroslověnská legenda o sv. Václavovi, náročný styl, typická středověká legenda se zázraky.