Karel Hlaváček 1874 – 1898

• narodil se v Praze-Libni v dělnické rodině v chudobě prožil svůj krátký život

• studie cizích jazyků na filozofické fakultě nedokončil

• navštěvoval kreslířské kurzy na průmyslově umělecké škole

• zemřel na tuberkulózu

1. sbírka – Sokolské sonety

Pozdě k ránu

• přiklonil se k dekadenci

• jeho poezie vyrůstá z pocitu osamělosti, autor prožívá současně se svou chudobou pocit marnosti snaha vzepřít se

• s pocitem bezmocnosti se snaží vyrovnat únikem do fantazie, je tajemný, neurčitý, plný lomených barev, tlumených zvuků a rafinovaných vůní. Jeho poezie je převážně snová.

Svou poezii charakterizuje v básních Pozdě k ránu a Svou violu jsem naladil co

možno nejhlouběji jde o sbírku náladové lyriky

Mstivá kantiléna

• zde se promítá pocit společenského vyděděnce

• vyslovil zde vzdor jedince ponechaného napospas bídě a nouzi

• pro tento oboj si autor zvolil symbol v postavách gźů, zchudlých potomků holandských rytířů, kteří bojovali proti španělské nadvládě

• zdůrazňuje i kolektivní cítění, solidaritu s ubohými tohoto světa

• kantilény – lyrické básně, mají tklivé náměty

• obsahuje 12 balad – najdeme tam protiklady = láska nenávist, krása a ošklivost

Josef Svatopluk Machar 1864 – 1942

– nar. v rodině mlynářského stárka v Kolíně

• po gymnáziu pracoval v Praze od r. 1899 až do konce 1.svět.války jako úředník ve Vídni

• byl v kontaktu s pražským liter. životem, hlavně s lidmi okruhu Herbenova Času a České moderny

• po vzniku Československa byl několik let gener. inspektorem čes. armády

• po názorovém rozchodu s Masarykem se do sebe uzavřel

• při kritickém odmítání jeho politiky se dostával až do blízkosti krajně pravicových názorů