Nízký styl:
- Jean Baptiste Poquelin (Moliere) – komedie
- působil u hereckých kočovných společností jako herec, režisér a spisovatel frašek a komedií
- buržoazní rodina, přitahovalo jej divadlo, aby nedělal rodině ostudu, vystupoval pod pseudonymem, stal se ředitelem Královské divadelní společnosti
- problémy s církví, u dvora měl hodně nepřátel
- problematika – týká se postavení ženy ve společnosti i v rodině, chorobní lakoty, náboženského pokrytectví, snahy měšťanů o napodobení šlechty
- smrt uprostřed hry Zdravý nemocný – pohřben po zákroku panovníka
- autor komedií o mravech a charakterech, chtěl ukázat mravy souč. Francie, vytvářel obecné lidské typy
- typizace postav – lakomec Harpagon – pro peníze by obětoval i své děti, ztráta pokladnice pro něho životní tragédii, poloviční šílenství a nenávist k lidstvu.
- Tartuffe = pokrytec – omotá si kolem prstu hlavu rodiny a způsobí její rozpad
- Don Juan – rozmrzelý
- šlechtic, měšťák, šlechtic – každý se chce považovat za opačného: zdravý za nemocného, měšťák šlechticem – chce se povýšit, ale je trapný
- de la Fontaine – bajky
- příběhy ze života zvířat + poučení
- bajka praktická – není co je, ale co má být)
- Krylov, Lessing, Ezop
- vysoký styl:
- dramatici Peirre Corneille
- častým tématem je konflikt povinnosti a lásky
- drama CID (= pán)
- podle španělské předlohy
- Cid = Don Rodrigo, miluje Chimenu, otcové se nepohodnou, Chimenin otec urazí druhého, pomsty se ujímá Cid (otec je nemocný). Zabije ho, Chimena žádá jeho smrt, král jej posílá do boje proti Maurům, vrasí se jako vítěz, tudíž je pro krále důležitý – ne smrt. Vše končí dobře, což bylo v tehdejší době nepřípustné a je mu to vyčítáno. S Chimenou se ožení
- znaky podle Cida:
- vítězí povinnost nad láskou a city
- za národ by položil život
legenda: do bitvy na koně posadí mrtvého Cida – v čele – Maurové se zaleknou statečného vůdce v čele a utečou