Povětroň

– tento příběh je úplně opačný. Do nemocnice je přivezen neznámý letec, o němž nikdo nic neví. Pouze podle vzhledu se mu lidé snaží přiřadit takový osud, který je napadá. Přestože je každé z líčení odlišné, tu a tam se aktéři románu strefí do pravdy. Záleží na tom, kdo příběh vypravuje jestli lékař, jasnovidec, básník a nebo milosrdná sestra. V každém z nich se zrcadlí kousek života a myšlenek vypravujícího.
„Obyčejný život“ – poslední část trilogie dokresluje po filozofické a psychologické stránce její problematiku. Hrdinou je člověk, který popisuje svůj život a sebe. Ale přes počáteční samozřejmost a jasnost najednou vyvstávají nejistoty a vlastní povaze a osobnosti. Stále více se do popředí dostávají pochybnosti a ukazují na neuskutečněné životní možnosti.
Páté období (rok 1935 – 1938)
soustředěna pouze na boj proti fašismu.
„Hovory s T. G. Masarykem“
„Mlčení s T. G. Masarykem“
„Válka s mloky“ – utopický román, odehrává se v neurčené době na různých místech oceánu a světa. Příběh začíná na ostrůvku Tana Masa, kde kapitán van Toch při lovu perel objeví inteligentní tvory mloky. Naučil je lovit perly, zacházet se zbraněmi a sloužit člověku. Pomáhali lidem při stavbě přehrad a jiných pracích. Pak se ale začali bouřit. Po četných srážkách s mloky lidé litovali, že si s nimi vůbec něco začali. Vůdce mloků vyhlásí lidstvu válku. Děj končí tím, že se v Praze na Vltavě objevuje první mlok. V tomto románu se opět zaměřil proti válce, dobyvatelným snahám a rozsahu lidských hodnot. Zánik civilizace viděl v hrozícím fašismu a rasismu.
„Bílá nemoc“ – drama o 3 dějstvích odehrávající se na neurčitém místě a v blíže neurčené době. Nejmenovanou zemi zasáhne těžká, nevyléčitelná nemoc, při které se na lidském těle objevují necitlivé bílé skvrnky. Pouze lékař Galén zná na tuto epidemii lék. Podává jej pouze těm lidem, kteří neohrožují mír a nedělají nic ve prospěch války. Zemi vládne krutý maršál, který si chce válkou podmanit svět. Válku neodvolá ani tehdy, když je vílou nemocí napaden jeho přední zbrojař Krüg. Galén si stanovil totiž podmínku, že lék podá Krügovi tehdy, až maršál válku zastaví. Krügův život končí sebevraždou. Teprve když sám maršál onemocní, uvědomí si cenu lidského života a na naléhání své dcery a Krügova syna válku ruší. Galén se za maršálem vypráví, ale je ušlapán i s lékem fanatickým davem. Tato Čapkova hra byla zfilmována. Autor zde projevil odpor proti zbraním zabíjení a násilí. Nepřímo řekl, že válka slouží bohatým a chudí lidé se jí chtě nechtě musí podřídit.