Slovenské pohádky a pověsti

10-svazků vzniklo ze zájmu národopisného, zachytila je tak jak je slyšela. Přeložila je pouze do češtiny, vyprávění prokládala slovenskými výrazy.

Obrazy z okolí domažlického

Venkovského člověka líčila jako citově bohatého jedince, který si uchoval čistotu jazyka a mravní ryzost, ale vlivem ponižujícího postavení ztratil sebevědomí.
Dosavadní zkušenosti se staly průpravou k povídkové tvorbě, nejvýznamnější: Babička s pod titulem Obrazy z života venkovského vyšla v r. 1855 (po smrti synka Hynka) hlavním zdrojem byly vzpomínky na vlastní dětství, není to dílo životopisné cílem bylo ukázat harmonický život prostých lidí, vzor dokonalosti člověka Vlastním tématem knihy je postoj babičky k lidem, její jednání a názory. Děj se odehrává v ratibořickém údolí, kde idylický život rodiny Proškovy kontrastuje se životem pánské společnosti na zámku.Osnovu povídky tvoří 2 pásma 1. život na Starém Bělidle, příjezd babičky, popis všedního dne, objevují se další postavy:mlynář, myslivec, kněžna s chovankou Hortenzií, bláznivá Viktorka. 2. popis dění během 1 roku, vylíčení života venkovanů v tomto období-práce,zvyky. Němcová se svým vylíčením v Babičce vzdálila skutečnosti, záměrem bylo zmírňovat protiklady vzájemnou láskou a pochopením.
Společný jmenovatel všech povídek byla snaha zobrazit kladného člověka Baruška, Divá Bára, Dobrý člověk,Pan učitel Chýže pod horami– snaží se symbolizovat česko-slovenskou vzájemnost Divá Bára – hl.hrdinkou odvážná dívka, která překoná strach a pověry,aby pomohla přítelkyni od nemilého nápadníka. Od jiných se odlišuje, vesničané jí nenavídí a zavřou jí do márnice, která nešťastnou náhodou začne hořet, zachrání jí myslivec, který jí už dávno miluje.
Psala rozsáhlejší sociálně laděné povídky

Pohorská vesnice

Vyjádřena harmonizace vztahů mezi lidem a šlechtou vyjádřenou bratrskou láskou hraběte Hanuše Březenského k drotárovi