V. Struktura literární vědy, její disciplíny a subdisciplíny a jejich vzájemný vztah
Literární věda má 3 disciplíny + literární komparatistika a literární geneologie LIT. KRITIKA – zabývá se hodnotami a hodnocením lit. díla LIT. HISTORIE – vychází z lit. kritiky, vytváří hist. řetězec lit. LIT. TEORIE – obecná část (zabývá se dílem a jeho postojem ve spol.) a konkrétní část (vývoj literatury, teorie lit. díla) LIT. KOMOPARATISTIKA LIT. GENEOLOGIE
VI. Vývoj literárněvědných metod (metoda filologická, impresionistická, biografická, psychologické metody, duchověda, intuitivismus, imanentní metody – ruská formální škola, New Critism, strukturalismus, fenomenologie, hermeneutika, dekonstrukce, poststrukturalismus a postmoderna). Vztah a vývoje literatury a literárněvědných metod, speciální zřetel k situaci meziválečného Československa, tradice Pražského lingvistického kroužku, Roman Jakobson, Vilém Mathesius, René Wellek – problémy konfrontace různých metod. Současná situace literární vědy.
- Metoda filologická → počátek lit. věd, je založena na jazykové kritice textu, tzv. TEXTOLOGIE (zkoumá text jako takový)
- pochopení literárního díla vede k pochopení autora (života, psychiky) → to popisují metody biografická a psychologická
Sainte-Beuve – jeho život je spojen s lit. dílem Taine – 3 determinanty pohledu na lit. (rasa, doba, prostředí)
- Metoda psychologická → pochopení autorovy psychiky
- Potelonja (?) – ukrajinský psycholingvista
- 2. pol. 19. st. – duchovědy, zakladatelem je W. Dilthy
- Metoda biografická → je spojena s romantismem → zdůrazňuje individualismus
- jde o pochopení autorova života
- 2. pol. 19. st. – obhajoba humanitních věd (mají své specifikum, nelze je odvozovat)
- Metoda impresionistická → hlavním prvkem (metodou) je esej (hranice mezi krásnou literatutou a prostým textem)
Intuitivismus – filosofický směr, který dává přednost intuici před racionálním poznáním
- Metoda imanentní – zkoumá jevy oboru z hlediska příslušného oboru a příčin, které se v nich uplatňují
