VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS (1753 – 1808)

– vlastnil vydavatelství knih „Česká Expedice“ vydával dobrodužné romány, centrum národního obrození → šíření do okolí, 1. noviny od roku 1786 – KRAMERIUSOVY C. K. VLASTENECKÉ NOVINY

počátky poezie

– jde o organizační význam, almanach = sborník

• VÁCLAV THÁM (1795 – 1816)

BÁSNĚ V ŘEČI VÁZANÉ – 2 díly, překlady cizích básní a česká díla

• ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER (1769 – 1820)

– vytvořil básnickou sbírku, vydal 5 almanachů SEBRÁNÍ BÁSNÍ A ZPĚVŮ (1 a 2) NOVÉ BÁSNĚ (3 – 5) – zahrnovali všechno, milostná, vlastenecká i náboženská témata → další vývoj

divadlo

– určeno lidovým tvorbám 1738 – 1. divadlo v Praze v Kotcích, hrálo se pouze německy 1771 – 1. česká hra KNÍŽE HONZÍK, nedochovala se 1783 – vznik Stavovského divadla (Nosticovo), hrálo se česky i německy 1786 – 1789 – divadlo Bouda, dřevěná stavba na Václavském nám., hrálo se JEN česky, vedoucí souboru V. Thám, herec a překladatel historické hry BŘETISLAV A JITKA, VLASTA A ŠÁRKA – čerpal z českých pověstí

• PROKOP ŠEDIVÝ (1764 – ?1810)

– autor komedií PRAŽŠTÍ SLÁDCI, MASNÉ KRÁMY – frašky = situační komedie

2. FÁZE „OFENZIVNÍ“ (1805 – 1830)

– hlavní cíl → rozšířit češtinu do běžného užívání = rozšíření slovní zásoby (slovníky + jazykovědné příručky), vycházela z preromantismu, rozvoj umělecké literatury → měla sloužit pro národ; vůdce J. Jungmann – položení základů české vědy, vláda kancléře Metternicha – pokus zastavit nebo aspoň zpomalit NO → hnutí sílilo, stoupl počet českých měšťanů (dávali peníze)

jazykověda