VÝVOJ LITERATURY V DOBĚ NÁRODNÍHO OBROZENÍ

Vznikl ve Francii. Vychází z rozumové kázně, vzorem je antika a renesance. Charakteristická je střídmost, rozvaha, pravda, vyrovnanost a rozumovost. V klasicismu má hrdina kladné rysy a musí být vzorem. Hrdina je postava veřejná, obětuje se vyšším ideálům, nejedná přirozeně, ale řídí se společenskými řády. Jsou to postavy z vyšších vrstev, prosazují dobro a charakter.
Vysoký: – tragédie, óda, epos – o životě vysokých vrstev psáno rýmovaným veršem.
Nízký: – komedie, bajka, satira, fraška – postavy jsou neurozené, náměty ze současnosti, psaný veršem i prózou.
Francie: Tragédie: –
Jean Racine – Faidra – žena athénského krále miluje svého nevlastního syna.
Pierre Corneile – Cid – Rodrigo a Xiména se milují a jejich rodiče počítají se sňatkem. Otcové se pohádají, Ximénin otec je zabit a Xiména je i přes lásku k Rodrigovi nucena pomstít smrt svého otce. Vše nakonec řeší král.
Komedie: Jean Baptiste Moliére: vlastním jménem J.B.Poquelin, působil u kočovných hereckých společností jako herec, režisér a spisovatel, vysmívá se lakomosti, úlisnosti, náboženskému pokrytectví, snaze měšťanů napodobit šlechtu. Jeho hrdinové jsou pojati satiricky i humorně.
Tartuffe – Tartuffe si získal důvěru měšťana Orgona, zcela ho ovládá a nabývá vlivu nad jeho rodinou. Usiluje o jeho ženu a má si vzít jeho dceru, ale členové rodiny se tomu snaží zabránit. Orgon Tartuffovi připisuje i svůj majetek a jen králův zásah zabrání úplnému rozpadu rodiny. Je to politická satirická hra.
Lakomec – lichvář Harpagon je pro peníze ochoten obětovat vše a ztráta pokladu pro něj znamená životní tragédii.= nenávidí lidi a je z něj poloviční šílenec.
Don Juan – pokrytecký šlechtic, kritika rozmařilosti
Misantrop – nepřítel lidí, kritika vypočítavosti šlechty
Zdravý nemocný – útok na šarlatánství, sobectví a pokrytectví lékařů
Bajka: Jean de la Fontaine – napsal 12 knih bajek, kritizuje morálku své doby.