Josef Kajetán Tyl

Narodil se v roce 1808 v Kutné Hoře, zemřel v roce 1856 v Plzni.
Novinář, ale hlavně autor divadelních her. Nejprve studoval na gymnáziu v Praze, pak přešel do Hradce Králové, kde v té době učil autor divadelních her V. K. Klicpera. Po maturitě působil v kočovné společnosti, pak se vrátil do Prahy. Byl úředníkem, ale věnoval se také divadlu a novinám. Z úřadu byl nakonec propuštěn. Působil v Květech. V roce 1848 založil vlastní Sedlské noviny. Po prohrané revoluci měl problémy s rakouskými úřady, nakonec zakládá kočovnou hereckou společnost a opouští Prahu. Situace ani politická, ani hmotná není dobrá (bída). Předčasně umírá.
Z jeho díla:
1) Historické hry:
Jan Hus – prostřednictvím minulosti se vyjadřoval k současnosti.
Kutnohorští havíři – povstání havířů koncem 15. století, kritika, vykořisťování a sociálního postavení (inspirovala ho stávka dělníků z 40. let 19. století).
2) Divadelní hry současnosti:
Paličova dcera – příběh dívky Rozárky, která byla neprávem obviněna ze zapálení vesnice, k činu se přiznal její otec (proto Paličova dcera)
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – fraška se zpěvy, vlastenecká, ševcovská slavnost poprvé zde rozezněla naše budoucí hymna Kde domov můj. Hudbu složil František Škroub. Ve hře zpívá slepý houslista Mareš.
3) Pohádkové – báchorky
Strakonický dudák aneb Hody divných žen – Švanda chce vydělat peníze, protože hajný mu nechce dát svou dceru Dorotku za manželku. Matka víla Rosova odčaruje dudy. K Švandovi se pak přidává světoběžník Vocílka. Chce, aby Švanda zapomněl na domov a Dorotku. Málem se mu to podaří. Švandu nakonec zachránila věrná láska Dorotky a přátelství Kalafuny. Pomáhá mu i matka. Hra oslavovala vlast, lid, lásku a přátelství.
Lesní panna – téma využil režisér Dušan Klein v prvním díle svých filmových Básníků (Štěpán Šafránek)