Moliere (1622 – 1673)
(vl. jm. Jean Baptiste Poquelin) – Francouzský dramatik a divadelník, světově nejvýznamnější autor klasicistních komedií. Narodil se v Paříži v rodině královského čalouníka. Studoval na jezuitské koleji, v jedenadvaceti letech založil kočovnou hereckou družinu a přijal pseudonym Moliere. Jako herec, režisér a dramatický autor se v r. 1658 dostal ke královskému dvoru, kde se postupně stal organizátorem dvorských slavností a hlavou královské divadelní společnosti. Vysílen bojem s dvořanskými intrikami a nemocí (tuberkulózou) umírá po čtvrtém představení Zdravého nemocného, v němž hrál hlavní roli. Jeho 33 dramatických děl různorodé kvality svědčí o zevrubné divadelní průpravě, v níž navazoval na středověké lidové frašky, italskou commedií dell’arte i rané charakterové komedie Corneillovy. Na objednávku psal scénáře k baletům, podle cizích vzorů skládal hrubozrnné frašky. Nadčasový význam mají jeho frašky a charakterové komedie, které zesměšnily tehdejší dobové mravy. Ve všech svých komediích Moliere útočí na společenské předsudky a konvenční lži. Don Juan, Misantrop, Měšťák šlechticem, Lakomec, Tartuffe, Zdravý nemocný.
Don Juan – vážná komedie s tragickými rysy, čerpal ze staré španělské a italské látky (špaň. povídka Sevilský svůdce a kamenný most). Karikatura dobových neřestí šlechtice, psáno veršovaně, blíží se próze. Misantrop – tragikomedicky laděné, nemířil jen proti aristokracii, ale i proti sílícím negativním jevům mezi měšťany. Měšťák šlechticem – zobrazuje měšťáka, který chce napodobit šlechtické mravy.
Tragédie: Pierre Corneille (1606 – 1684) -Francouzský dramatik a básník období přechodu od baroka ke klasicismu. Narodil se v Rouenu, po právnických studiích působil jako obhájce a posléze královský advokát v rodném městě. Především se však věnoval spisovatelské činnosti. Zemřel v Paříži. Je autorem 33 her, které doprovázel obsáhlým komentářem. Psal komedie, heroické komedie, tragikomedie (Cid), tragédie s náměty antickými a náboženskými i scénáře k baletu. Doplňkem jeho tvůrčí činnosti byly i příležitostné verše milostné a oslavné a překlady z latiny.
