Renesance – ideál všestranně rozvinutého člověka
Renesance a humanismus
Začíná v Itálii ve 14. století (5. století konec antiky) znamená znovu zrození zájmu o antiku, návrat člověka a šťastně prožitého života na zemi. Znamená přechod od středověku k moderní době, osvobození se od středověkých dogmat a ideálů posmrtného života.
Velký rozvoj všech druhů umění – architektura, sochařství, malířství, hudba, literatura i ušitého umění jako jsou např. oděvy.
V době renesance se také rozvíjí humanismus (lidský, lidské vědění) víra v sílu člověka jako právo na život a vzdělání.
Rozvoj filosofie a přírodních věd, narušení jednoty církve (reformní hnutí).
Renesanční znaky
– trest za lidské viny
– láska k antické vzdělanosti (autor se dovolává Homéra)
– touha člověka (autora) po poznání
– láska k (Florencii) vlasti, touha po sjednocení Itálie
– střetá se středověké myšlení (víra v posmrtný život, Vergilius nesmí jako pohan do Ráje, Odysseus potrestán za to, že chtěl poznávat s novověkem
