JIŘÍ KOLÁŘ (1914 – 2002)

– výtvarník, snažil se propojit poesii a výtvarné umění, v roce 48 zákaz, od roku 60 mohl psát, po roce 68 opět zákaz, od roku 1980 trvale žil ve Francii, od konce 60. let pouze výtvarník, ve světě velmi známý a uznávaný
DNY V ROCE; ROKY VE DNECH – básnické deníky, projev svých reakcí na události, které se děly kolem PROMETHEOVA JÁTRA – název vyjadřuje utrpení, za původce utrpení uvedl komunismus → uvězněn, celá 50. léta nesměl vydávat VRŠOVICKÝ EZOP – sbírka z 60. let, kritika špatných vlastností, hlouposti, režimu

• JOSEF KAINAR (1917 – 1971)

– byl komunista, měl tragický náhled na svět, věnoval se Jazzu, hodně skládal (hudební poesie) NOVÉ MÝTY – vychází z existencionalismu, báseň „Stříhali dohola malého chlapečka“ zhudebnil Vladimír Mišík
– na začátku 50. let začal psát budovatelskou tvorbu → zbytek života se za to styděl, přesto jeho nejhorší dílo je zároveň nejlepším budovatelským dílem VELIKÁ LÁSKA; ČESKÝ SEN – jednoduchá poesie, rád se těchto děl zřekl
– znovu začal psát až v 60. letech ČLOVĚKA HOŘCE MÁM RÁD – vrátil se ke svému tragickému pojetí, všude jsou problémy a bez nich to nejde LAZAR A PÍSEŇ – symbol dlouhodobé nemoci i jeho tvorba se uzdravila MOJE BLUES – z roku 66, část zhudebnil, jeho nejlepší dílo, nejvíce ceněné KUŘE V HODINKÁCH – z roku 71, rokové album skupiny Flamengo, nejlepší česká roková deska

ohnice

– navazuje na Jiřího Ortena, snažili se popsat detail všedního dne