VÍTĚZSLAV NEZVAL

– byl komunista, budovatelskou tvorbu nesnášel CHRPY A MĚSTA – nejlepší dílo, hledá rovnováhu mezi přírodou a civilizací

• JAROSLAV SEIFERT

MAMINKA – sbírka věnovaná všem matkám a mateřství, psaná jednoduchou písňovou formou, podle věku čtenáře to má jiný význam, přitom to má jeden text, jeho nejznámější dílo
PÍSEŇ O VIKTORCE – příběh o Viktorce z Babičky → nešťastná láska, kritika, nebylo to optimistické, neměl to psát, protože v socialismu jsou všechny ženy „šťastné“ – do poloviny 60. let nesměl vydávat svá díla

• LADISLAV ŠTOLL

30 LET BOJŮ ZA ČESKOU SOCIALISTICKOU POESII – ke 30. výročí založení komunistické strany, návod co je dobré a co je špatné, mnoho autorů díky tomuto dílu bylo zakázáno, návod na cenzuru

1958 – 1968/9

– od uvolnění režimu po okupaci sovětskými vojsky, největší rozvoj kultury u nás, přibývají témata, umělecká svoboda, úpadek cenzury, mohlo se vydávat i mimo svaz spisovatelů, vznik uměleckých skupin a časopisů, velké úspěchy československého filmu, Oskar za filmy Obchod na Korze, Ostře sledované vlaky, je i západní literatura, srpen 68 pozvolný návrat k cenzuře

skupina časopisu Květen

– vycházel v Praze, propagace poesie všedního dne, snaha vyhýbat se politice, pokus o oddálení od minulých let, jaro = začátek něčeho nového, motiv čistoty, nechtěli mít nic společného s předchozím režimem, pro roce 68 časopis zakázán

• JIŘÍ ŠOTOLA (1924 – 1989)

– psal poesii, drama i prózu, původním povoláním herec, v roce 68 zakázán
SVĚT NÁŠ VE ZDEJŠÍ – o všedním dnu, určil pravidla, nemluví se o politice, nenavazovali na minulé období POSTE RESTANTE – tajná adresa, něco nabídl veřejnosti, ale nikomu to nevnucoval → nabídka, je jen na čtenáři jak s tím naloží
– v roce 75 se veřejně omluvil, pak mohl zase publikovat, věnoval se pouze dramatu a próze a to historické TOVARYŠSTVO JEŽÍŠOVO – správný název jezuitů, o jezuitech ve východních Čechách v 17. století BITVA U KRESČAKU – o bitvě kde padl Jan Lucemburské