„Křest svatého Vladimíra“

– hlavní postavou je šiřitel křesťanství kníže Vladimír. Skladba má deset zpěvů: Perun a Vladimír, Hospodářství, Vojenský soud, Testament Perunův, Bezbožnost v Rusích, Audience, Ministerská rada, Kamarila, Jezovitský marš a Konkurs. Havlíčkův Křest je v podstatě parodií. Má podtitul „legenda“, ale s legendou nemá mnoho společného. Hlavní postavy představuje car Vladimír a bůh Perun. Havlíček z nich dělá obyčejné lidí se všemi nectnostmi, odhaluje jejich lidskou podstatu a tím jim odebírá vše vznešené. Příběhem je spor mezi carem a bohem. Vladimír pokládá Peruna za svého sluhu a chce, aby hřměním při jeho oslavě ušetřil na dělostřelbě. Po Perunově odmítnutí jej car zatýká a odsuzuje k smrti. Nastává pak hledání a konkurs nového boha. Zesměšnil absolutistickou carskou vládu, demagogii církve, státní úřady a vojsko.
Satira – původně báseň zesměšňující lidské nedostatky, dnes za satiru považujeme každé literární dílo, které za účelem společenské kritiky využívá komična, přesto však úplně nezavrhuje realizaci společenských ideálů.
Božena Němcová (1820 – 1862)
narodila se ve Vídni jako nemanželské dítě. Vlastním jménem Barbora Panklová. Stěhuje se do Ratibořic. Její dětství ovlivnila její babička Magdaléna Novotná. V 17 letech se provdala za Josefa Němce, který byl mnohem starší než ona. Měli 4 děti. Žila v Praze, od roku 1845 1848 žila na Chodsku v Domažlicích, potom žila v Litomyšli. V Litomyšli našla mnoho přátel, ale měšťácká společnost ji neměla ráda. Zemřel jí nejstarší syn Hynek. Vrací se do Prahy, je nemocná a v roce 1862 zemřela. Po smrti Borovského mu na rakev položila trnovou korunu – symbol mučedníka. Velký vliv na ní měl Klácel – stoupenec utopického socialismu.
Dílo:
Pohádky
„Národní báchorky a pověsti“
„Slovenské pohádky a pověsti“
Tzv. národopisné studie – zkoumá obyčeje, zvyky a život lidí.
„Obrazy z okolí Domažlického“ – studie života na Chodsku.