Myšlenka slovanské vzájemnosti v díle obrozenců
Myšlenka slovanské vzájemnosti
Češi jsou součástí velké rodiny slovanských národů a proto se nemusíme bát, že je nás málo
(obdiv tehdejšímu Rusku – jsou slované, je jich hodně a jsou svobodní). Slované a tedy i češi jsou v Evropě stejně dlouho jako jiné národy např. Němci a proto zde máme právo svobodně žít.
Jan Kollár
Slovák, který své díla psal česky. Studoval teologii (evangelický kněz) v Jeně kde v té době bylo odkryto slovanské pohřebiště a zároveň se zamiloval do své budoucí ženy (Míny z básnické skladby). Pak působil v Uhersku a nakonec ve Vídni na katedře slovanských starožitností (= archeologie). Byl představitelem myšlenky slovanské vzájemnosti. Je autorem myšlenkově složité básnické skladby:
Slávy dcera – skladba obsahuje předzpěv a 5 zpěvů (původně 3), nazvaných podle řek protékajících slovanským územím.
Zpěvy: 1) Sála, 2) Labe, 3) Dunaj, 4) Lethé (slovanské nebe), 5) Acheron (slovanské peklo).
Zpěvy obsahují přes 600 vlasteneckých a milostných znělek (sonetů). Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou, ten, kdo do pout jímá otroky. Hlavní postavou je dcera Bohyně Slávy, otrokyně Slovanů Mína. V básni chválil a oslavoval Slovany a kritizoval jejich nepřátele.
