William Shakespeare (1564 – 1616)
Nejvýznamnější představitel anglické renesance. Narodil se ve Stratfordu nad Avonem. Pocházel z řemeslnické rodiny. Do 13ti let chodil do základní školy, pak si začínal sám vydělávat. V 18ti letech se oženil a udělal si 3 děti. Pak opustil rodinu. Ve 24 letech se objevil v Londýně. Nechal se najímat jako herec. V té době vládla Alžběta, což byla velká milovnice divadla. Zpočátku opravoval dramata šlechticům, později mu Alžběta dovolila postavit divadlo Globe. Stává se z něho zámožný člověk. Zemřel ve Stratfordu. Napsal 39 divadelních her. Je největším autorem tzv. alžbětínského divadla, byl spolumajitelem jedné z největších divadelních společností. Je označován za největšího světového dramatika. Jeho dramata překládal Sládek.
- první období (do r. 1600):
- komedie Zkrocení zlé ženy, Komedie plná omylů, Sen noci svatojánské, Kupec benátský, Marná lásky snaha, Mnoho povyku pro nic, Dva šlechtici veronští
- vítězí rozum a chytrost nad lží a intrikami
- vždy zde vítězí spravedlnost a láska jako nejkrásnější lidské hodnoty
- renesanční pojetí ideálu osvobozeného člověka
- historické hry o anglických panovnících: Jindřich VI., Richard III., Richard II., Jindřich IV. a Jindřich V
- tři tragédie – Titus Andronicus, Julius Caesar, Romeo a Julie
- druhé období (do r. 1608):
- pesimistické a ponuré
- tragédie Hamlet, kralevic dánský, Othello, Král Lear a Macbeth
- temné komedie Konec vše napraví, Veselé paničky Winsdorské, Večer tříkrálový a Veta za vetu.
- třetí období (do r. 1612):
- naplněno touhou po usmíření a harmonii
- romantické hry – Zimní pohádka, Cymbelín a Bouře
- poslední historická hra Jindřich VIII
- básnická činnost:
- sbírka 154 sonetů, odraz milostných a přátelských citů
- znaky shakespearovského dramatu:
- neomezenost látky, času, místa
- obraz pozemského života, kladných a záporných lid. vlastností
- postavy žen (samostatně rozhodující) a lidové postavy (Falstaff)
- příčinou renesanční tragédie je lid. vášeň nebo náhoda (ne osud)
- komické prvky nejsou ostře odděleny od tragických
- jazyk veršovaný se střídá s prózou, lidový jazyk
- trvá vliv antického dramatu (existence chóru)
- motivy řeckého bájesloví
- dílo je světské, neobyčejně rozmanití hrdinové jsou sami strůjci svých osudů, často rozporné životní povahy, jejich činy vyplývají z jejich charakterů
- blankvers – pětistopý nerýmovaný jamb – metrická stopa o jedné slabice krátké a jedné dlouhé – nepřízvučné a přízvučné
